Moskva nedovolí, aby se donekonečna protahovaly diskuse o bezpečnostních požadavcích Ruska v souvislosti s Ukrajinou a východní Evropou. Pokud nedostane odpovědi na své návrhy, přijde s odvetnými opatřeními, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo použít vojenskou sílu proti Ukrajině během následujících tří týdnů. Rusko rozmístilo u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
„Nedovolíme, aby se naše projekty zamotaly do nekonečných diskuzí, a taková linie je jasně viditelná, zejména ve snahách toto téma předat OBSE (Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) nebo skrze vytrvalé výzvy Evropské unie, aby se pro ni v debatách našlo místo,“ řekl ruský ministr zahraničí Lavrov. Prohlásil, že pokud Rusko nedostane od Západu konstruktivní odpověď, přijme odvetná opatření.
Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek Aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Washington i NATO ruské požadavky odmítají. Podle stanice CNN hodlá americká administrativa zaslat Moskvě své odpovědi ještě dnes. Podle ukrajinského ministra zahraničí
Dmytra Kuleby vůči nim Kyjev nemá námitek, neboť zohledňují jeho postoje.
Americká vláda se domnívá, že Rusko by mohlo „použít vojenskou sílu“ proti Ukrajině během následujících tří týdnů. Náměstkyně šéfa americké diplomacie
Wendy Shermanová uvedla, že blíže nespecifikovaný ruský útok očekává asi do poloviny února. Dodala však, že neví, zda Moskva v tomto směru učinila „definitivní rozhodnutí“. Její slova navazují na prohlášení amerického prezidenta
Joea Bidena, který minulý týden uvedl, že očekává nějaké kroky Ruska proti Ukrajině.
Podpora Ukrajině
Česká republika daruje Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů za asi 37 milionů korun, rozhodla dnes vláda. Ministryně obrany
Jana Černochová, která návrh předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko chce darem posílit obranyschopnost Ukrajiny. Vojenskou pomoc v poslední době Kyjevu slíbily, nebo již zaslaly, například Spojené státy, Británie, Dánsko, Kanada a pobaltské země.
Podporu ukrajinské armádě nově ohlásilo také Německo, a to v podobě 5000 vojenských přileb. Berlín se nicméně drží své dlouhodobé politiky nedodávat Kyjevu zbraně, které je možné použít k zabíjení. Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion
Vitalij Kličko označil dodávku přileb v době hrozící invaze dobře vyzbrojené ruské armády za „vtip“.
Ukrajina si na žebříčku nejsilnějších armád světa oproti loňsku polepšila o tři příčky a postoupila na 22. místo mezi 140 hodnocenými státy. V Evropě je šestá nejsilnější, uvedla ukrajinská agentura Unian s odvoláním na
žebříček Global Firepower Index 2022. Rusko na seznamu figuruje v trojici světových lídrů na druhé příčce, hned za USA a před Čínou.
NATO v reakci na krizi kolem Ukrajiny pokračuje v posilování svého severovýchodního křídla. Na estonské letecké základně dnes přistálo šest amerických stíhaček F-15. O posílení aliančních jednotek v zemi dnes požádal také prezident Rumunska
Klaus Iohannis.
Rusko naopak do Běloruska vysílá své stíhačky Su-35, má jít o dvanáct strojů. Podle polských médií byl v rámci společného bělorusko-ruského cvičení umístěn poblíž příhraničního města Brest prapor ruských výsadkářů. Nacházejí se tam rovněž bojová obojživelná vozidla, obrněné transportéry a nákladní automobily.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko vyzvala k poskytnutí vojenské pomoci proruským separatistům na východě Ukrajiny. Podle ní je to nutné pro zvýšení obranyschopnosti povstaleckých oblastí v situaci, kdy členské země NATO dodávají „ve velkém“ Ukrajině smrtící zbraně.
Bude válka o Ukrajinu? Tři scénáře vývoje konfliktu s Ruskem
EU chce diplomatické řešení
EU usiluje hlavně o diplomatické řešení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Reakcí na případnou ruskou agresi by však byla odvetná opatření, řekl dnes předseda Evropské rady
Charles Michel v Bratislavě.
„Hrozba proti Ukrajině je hrozbou proti Evropě. Budeme podporovat snížení napětí nejdříve diplomatickou cestou. Pokud by to selhalo, budou restriktivní a přísná opatření proti Rusku, pokud by se dopustilo agrese,“ uvedl šéf Evropské rady. Podle jeho slov EU hodlá být v celé záležitosti prostředníkem mezi USA a Ruskem.
„Řešením je dialog a deeskalace, konflikt nebo válka nikdy není řešením. Hrozba na hranicích Ukrajiny je následně hrozbou pro Slovensko,“ řekl slovenský premiér
Eduard Heger, který dnes s Michelem v Bratislavě jednal, a jehož země s Ukrajinou sousedí. Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministra obrany
Jaroslava Nadě by i menší ruský útok na Ukrajinu vyvolal nápor vlny uprchlíků na slovensko-ukrajinskou hranici.
Británie nevylučuje možnost, že by v případě ruské invaze na Ukrajinu uvalila sankce přímo na šéfa Kremlu
Vladimira Putina, řekla ministryně zahraničí
Liz Trussová. Podobně se v úterý vyjádřil americký prezident
Joe Biden. Podle mluvčího Kremlu
Dmitrije Peskova by postihy namířené na Putina byly zničující pro politické vztahy Moskvy a západních zemí.
