V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.
Mezi rumunským prezidentem
Klausem Iohannisem a premiérkou země
Vioricou Dăncilăovou probíhá ohledně připravenosti Rumunska na nadcházející předsednictví Rady EU verbální „přestřelka“.
„Je za pět minut dvanáct a my jsme totálně nepřipravení. Vláda není dobrá a neexistuje šance, že se Rumunsko dokáže dostatečně zapojit do řešení evropských záležitostí,“
řekl nedávno Iohannis.
Podle prezidenta se Rumunsku „věci vymkly z rukou“ a z tohoto důvodu je „z politického hlediska nutné vyměnit vládu“. Dodal také, že není jasné, kdo jsou v otázce předsednictví ti odpovědní, protože „pověření lidé odstupují nebo jsou vyměněni“.
Dăncilăová vidí situaci jinak. „Mohu vás ujistit, že Rumunsko je připraveno, (…) z logistického a také organizačního hlediska,“
zareagovala.
Z vnějšího pohledu se tak země nachází v nejasné situaci, se kterou souvisí také kritika ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu v oblasti justičních reforem a boje proti korupci.
Co vadí institucím
Při svém vstupu do EU v roce 2007 potřebovalo Rumunsko společně s Bulharskem ještě dosáhnout určitého pokroku v oblastech reformy soudnictví a boje s korupcí. Evropská komise proto jako přechodné opatření vytvořila tzv. mechanismus pro spolupráci a ověřování s cílem pomoci oběma zemím tyto nedostatky odstranit.
V půlce listopadu Komise vydala
zprávu, ve které pokrok Rumunska hodnotila. „Je mi líto, že Rumunsko nejenom oddálilo svůj reformní proces, ale také se znovu vrátilo k otázkám, u nichž bylo za posledních deset let dosaženo pokroku,“ prohlásil první místopředseda Komise
Frans Timmermans s tím, že je naprosto nezbytné, aby země neprodleně obnovila boj proti korupci a zároveň zajistila nezávislost soudnictví.
„Je to jediný způsob, jak může v zájmu svých občanů, své země i EU jako celku pokračovat v cestě směrem k ukončení procesu mechanismu pro spolupráci a ověřování,“ dodal Timmermans.
Rumunská premiérka zprávu označila za „hluboce nespravedlivou a politicky motivovanou“.
Ve stejné době Evropský parlament v
usnesení kromě dalšího vyzval rumunské orgány k vytvoření záruk, které by zabránily obcházení mechanismu brzd a rovnovah, a také aby nedovolily přijetí jakýchkoliv opatření, která by dekriminalizovala korupci v úřadu. Rezoluce navázala na vyhrocené říjnové slyšení s premiérkou Dăncilăovou na plénu EP.
Rumunsko na „polské cestě“? EP upozorňuje na stav právního státu v zemi
Přemysl Rosůlek z Katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni popsal pro EURACTIV.cz současnou situaci.
„Kritika institucí EU vůči Rumunsku není ničím novým a rozhodně je oprávněná,“ řekl expert. Podle něj nejde pouze o to, že Rumunsko nečiní pokroky v oblastech pečlivě monitorovaných ze strany EU, jakými jsou soudnictví či korupce, ale že proces přibližování k unijním standardům se zastavil a některé kroky signalizují dokonce pokus o zvrácení dříve nastolených pozitivních trendů.
Z pohledu Rosůlka se dá v případě Rumunska hovořit minimálně o absenci vůle politických elit reagovat na kritiku EU, pokud tedy ne přímo o ignorování či výsměchu vůči doporučením.
Marius Stan a
Vladimir Tismaneanu popsali ve svém komentáři pro server Politico rumunské problémy s korupcí v kontextu rozsáhlých srpnových protestů proti vládě.
„[Korupce] je všude, prochází zdravotnickým a vzdělávacím systémem země, je zarytá v dopravních sítích, je na poštách. Funguje na úkor průměrných občanů a proniká každou úrovní společenské organizace a každodenního života v postkomunistickém Rumunsku,“ upozornili analytici.
Na politické scéně to vře
„Za tlakem na nezávislost soudního systému a na autonomii státních zástupců stojí vládnoucí sociální demokracie a její boj s justicí a protikorupční prokuraturou, která vyvíjí nebojácnou aktivitu proti politickým elitám v zemi,“ vysvětlil Rosůlek.
Pověstnou špičkou tohoto ledovce je podle něj pak muž v pozadí –
Liviu Dragnea, šéf sociálních demokratů, který ale nemůže být v čele vlády. Prezident Iohannis ho totiž odmítl jmenovat premiérem pro podmínečné odsouzení za volební podvody a podplácení. Celé řada politiků sociální demokracie má dle slov experta problémy obdobného rázu a viní soudce a státní zástupce z „honu na čarodějnice“.
„Konflikty mezi prezidentem Iohannisem a vládou vedenou sociální demokracií jsou velmi vážné, i když nutno dodat, že poměrně silné střety mezi premiéry a prezidenty Rumunska jsou jistou – a chtělo by se říct ne zcela vítanou – tradicí v postkomunistickém Rumunsku,“ nabídl pohled do historie Rosůlek.
Jourová: Rumunsko by mělo reformu justice ještě přehodnotit
Nepřipravení?
Hlavním problémem pro úspěšné předsednictví je podle Rosůlka kromě zmiňované absence reforem a náznaků pokroku právě také „všemocný Liviu Dragnea, který kritiku EU rezolutně odmítá a jako šedá eminence vládě vedené poměrně slabou premiérkou nic nedovoluje,“ vysvětlil autor řady odborných publikací o rumunské politice.
Viorica Dăncilăová v čele vlády podle jeho slov letos způsobila celou řadu faux pas. „Mediálně nejvíce vyniká asi záměna Podgorici s Prištinou během návštěvy v Černé Hoře. A to není rozhodně dobré znamení pro nadcházející předsednictví,“ dodal.
Sociální demokracie je podle odborníka v poměrně velké krizi, když řada stranických špiček v posledních měsících veřejně usilovala o odstranění Dragnea z čela strany i dolní komory parlamentu. „Minulý týden pak došlo zřejmě z důvodu eliminace odpůrců Dragnea k odklizení jeho kritiků ze sedmi postů ve vládě, což též nesvědčí o ničem dobrém před předsednictvím,“ poukázal na nestabilní situaci Rosůlek s tím, že současná vládní krize je tedy také krizí uvnitř kabinetu.
„Nutno dodat, že o nepřipravenosti Rumunska převzít předsednictví se začalo veřejně hovořit v EU již po nedávné demisi rumunského ministra pro evropské záležitosti
Victora Negrescua,“ připomněl Rosůlek. Právě Negrescu zemi na předsednictví připravoval a podle experta rezignoval po vypjatém jednání vlády, kdy zřejmě nezískal podporu svých kolegů a patrně neustál obviňování z toho, že se mu nepodařilo přesvědčit EU o správnosti kontroverzní reformy soudnictví.
Jak
napsal EURACTIV.com, Negrescu svou rezignaci odůvodnil nedostatkem podpory od kolegů ve vládě a „útoky médií“, které přišly po „pomluvách“ od nejmenovaného spolustraníka.
Rumunské předsednictví EU každopádně začne s 1. lednem 2019. Jednou z hlavních priorit má být unijní politika vůči Západnímu Balkánu, kde
chce Rumunsko navázat na své rakouské předchůdce.
Rakouské předsednictví je tu. Migrace vládne agendě
