Ne všichni kandidáti na komisaře prošli hladce prvním kolečkem hodnocení Evropského parlamentu. Důvodem jsou nejasnosti kolem majetkových poměrů a potenciální střet zájmů. Problémy má hlavně Rumunka a Maďar, ale také Polák nebo Rakušan.
Den poté, co budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejnila rozdělení odpovědností ve svém týmu, se objevují pochybnosti, zda někteří eurokomisaři projdou nadcházejícím „grilováním“ v europarlamentu. Týká se to kandidátu z Francie, Maďarska nebo Rumunska.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.
Eurokomisařce Věře Jourové se nelíbí plánovaná reforma rumunské justice, která by podle kritiků mohla vést k ohrožení nezávislosti soudů. V rozhovoru pro Die Welt apelovala na rumunskou vládu, aby si i vzhledem ke svému nadcházejícímu předsednictví EU krok ještě rozmyslela.
Justiční reforma, kterou prosadila rumunská vláda, vyvolává domácí i zahraniční kritiku. Šéf Komise Juncker a první místopředseda Timmermans dnes řekli, že se obávají o nezávislost rumunské justice a o její schopnost bojovat s korupcí.
Evropská unie slaví 25 let od podepsání Maastrichtské smlouvy, Angela Merkelová navštívila Polsko a v Rumunsku stále není klid. Co dalšího nám tento týden přinesl?
