Jsou od sebe pár kilometrů, dělí je ale česko-rakouská hranice. S rozvíjením spolupráce napříč evropskými zeměmi pomáhá příhraničním regionům unijní dotační program Interreg. Aktivity zbrzdila pandemie, paradoxně i ve zdravotní spolupráci.
Vláda má plán, jak při snižování závislostí v české populaci do budoucna ušetřit rozpočtu miliardy. Konkrétně u tabáku a nikotinu teď mají Češi šanci přesvědčit o své strategii celou EU.
Covidová pandemie ukázala, že dává smysl řešit zdravotní témata společně na evropské úrovni. Nový podvýbor Evropského parlamentu tuto trajektorii následuje, a bude se ve větším detailu zabývat veřejným zdravím nebo léky. Své místo si však musí ještě vybojovat.
Česko se naučilo využívat zdravotní data opakovaně, musí jich však začít sbírat daleko více. Ve zdravotních údajích je totiž velká síla, která se musí odemknout. K tomu by měl pomoct Evropský prostor pro zdravotní data.
European Health Data Space neomezí svobodu, právě naopak. Pacient bude mít daleko lepší přehled a kontrolu nad svými zdravotními daty, navíc díky nim může pomoct s vývojem nových léků, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Knotek.
Evropský prostor pro zdravotní data má za úkol využít zdravotní údaje na maximum, a prospět tak pacientům, výrobcům léčiv nebo pojišťovnám. Pokud se však pravidla nastaví příliš přísně, velká přidaná hodnota se nemusí dostavit.
Evropa se nové tabákové regulace zatím nedočkala, na stole neleží ani oficiální návrhy. Jasná pravidla jsou ale nezbytná, protože na trh neustále přicházejí nové a nové kategorie výrobků. V tuto chvíli k nim každá země přistupuje trochu jinak.
Česko trápí výpadky léků, farmaceutický průmysl a státní orgány se ale na řešeních neshodnou. Platí to pro cenové stropy, které by mohly z domácího trhu vytlačit některá léčiva, a také pro plánované povinné zásoby léků.
U léčivého přípravku na spinální svalovou atrofii platilo, že pacienti museli o úhradu v pravidelných intervalech individuálně žádat své zdravotní pojišťovny. Teď budou mít větší míru jistoty, říká o fungování nového systému úhrad léků ředitelka SÚKL Irena Storová.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Covidem infikovaní čínští turisté přilétající do Evropy dali zavzpomínat na to, jak chaoticky vypadala evropská reakce na první vlny nákazy. Státy se teď sice na společných opatřeních domluvily, ta jsou ale nezávazná. Jinou otázkou je, jestli jsou restrikce vůbec potřeba.
Nový systém úhrady léků na vzácné nemoci myslí i na celospolečenské dopady. Když například musí rodiče zůstat doma s vážně nemocným dítětem, ekonomika to pocítí. Takové věci je potřeba zvážit, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz ekonom Tomáš Doležal.
Dánsko sbírá zdravotnická data již 40 let. Právě díky tomu se stalo nejen ideálním místem pro vedení zdravotních výzkumů, ale i zemí lépe odolnou vůči krizím, řekla v rozhovoru pro EURACTIV.cz ředitelka Dánské agentury pro zdravotní data Lisbeth Nielsen.
Pacienti se vzácnými nemocemi mají šanci, že se častěji dostanou ke svým nákladným lékům. Na nový český mechanismus úhrad si ale všichni teprve zvykají. Pojišťovny zároveň připomínají, že musí myslet na všechny pacienty.
Data z klinických studií představují pouze asi 2 % všech údajů o zdravotní péči, nemůžeme si nechat ujít příležitost využít poznatky skryté v těch zbývajících 98 %, říká k celoevropskému sdílení dat v rozhovoru pro EURACTIV.cz Thomas Brookland.
Evropské zdravotnictví musí být postavené na datech, těžit z toho mají všechny strany. Na cestě k vysněné budoucnosti ale leží mnoho překážek, například propastné rozdíly v digitalizaci nebo opatrné diskuse o bezpečnosti sdílení dat.
Základním předpokladem Evropského prostoru pro zdravotní data je, že budete mít lepší kontrolu nad svými vlastními zdravotními údaji, vysvětluje Fulvia Raffaelli z Evropské komise v rozhovoru pro EURACTIV.cz
Reforma psychiatrické péče v České republice probíhá oficiálně už téměř dekádu. Od začátku se však potýkala s problémy, včetně absence jasně daného modelu, jak říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz profesor psychiatrie Jiří Horáček.
