Europoslanci mají na stole reformu směrnice, která řeší navracení neúspěšných žadatelů o azyl zpět do země původu. Nová opatření se chystají i pro transfery migrantů mezi členskými zeměmi EU.
Osmý duben je Mezinárodním dnem Romů. V posledních dvaceti letech jsem si vyslechl spoustu názorů na Romy. Zde jsou mé odpovědi na nejlepší z nich.
Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Evropě chybí technicky zdatní lidé. Uvědomují si to jak evropské instituce, tak i čeští podnikatelé, kteří znovu začínají podporovat vzdělávání.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Česko chce zachovat všechny čtyři svobody evropského trhu, včetně volného pohybu pracovních sil. Je to důležité i v rámci jednání o brexitu. Premiér Sobotka to dnes řekl v senátním výboru pro záležitosti EU, kde se debata stočila i na výroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že lpění na volném pohybu může komplikovat vztah unijních zemí k EU.
Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický…
Před šedesáti lety položily evropské národy základy Evropské unie – jedné z nejúspěšnějších sil podporujících mír, demokracii,…
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Nový program Erasmus Pro umožní studentům učilišť získat cenné zkušenosti v zahraničí. Odborné školy tak mohou přilákat více zájemců o studium.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil pět možných cest, kterými by se Evropská unie mohla v budoucnosti vydat. Lídři zemí V4 ve Varšavě tuto otázku také probírali. Zaměřili se však i na rozdílnou kvalitu potravin. Britská Dolní sněmovna se pak rozhodla vzdorovat premiérce Therese Mayové, čímž pravděpodobně oddálila počátek oficiálních jednání o vystoupení Británie z EU.
