Evropská komise zahájila vyšetřování, zda Čína nediskriminuje firmy ze zemí Evropské unie při zadávání veřejných zakázek na nákup zdravotnického vybavení. Unijní exekutiva to dnes oznámila v oficiálním věstníku EU.
Polsko dostalo první velkou částku ve výši 6,3 miliardy eur (159,5 miliardy korun) z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covid-19. Dnes to podle agentury PAP oznámila ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńska-Nalencz.
Zatímco Švédsko se k novým nikotinovým výrobkům staví liberálně a pustilo je na trh, Belgie jde cestou zákazů. Propastné rozdíly napříč EU budou panovat i nadále, velká tabáková reforma se totiž odkládá.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí tři potenciální ohrožení kampaní před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Jsou jimi kybernetické útoky, zahraniční vměšování a zneužití umělé inteligence.
Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem.
Velká reforma tabákové legislativy se za současné Evropské komise nestihne, prioritu po pandemii dostala odolnost evropské zdravotnictví. Přesto se mělo povést víc, zní z Česka.
Firmy v Plzeňském kraji se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Naději dává projekt, který propojuje firmy a školy a pomáhá jim zjistit, jaké vzdělání dává smysl a o jaké absolventy budou mít firmy v budoucnu zájem, říká Petr Papež.
Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Pohraniční oblasti Česka i Německa čelí řadě výzev na pracovním trhu. Patří mezi ně odliv lidí, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i rostoucí náklady na provoz. Řešením by podle zástupců z regionu mohlo být jednak efektivnější zaměření vzdělávání, jednak spolehlivější sociální politika.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Právo veta je pro hnutí ANO nedotknutelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz lídryně kandidátky do voleb do Evropského parlamentu Klára Dostálová.
Evropská unie se dohodla na podobě Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), který má pacientům zjednodušit přístup k jejich vlastním údajům a zároveň tato data efektivně „recyklovat“ například ve prospěch výzkumu. Které oblasti byly při vyjednávání nejspornější? A kdy by systém mohl začít fungovat? V podcastu Evropa zblízka odpovídají Zdeněk Gütter z Ministerstva zdravotnictví ČR a Zuzana Ondrůjová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Češi příliš nedbají na zdravý životní styl, hodně kouří a pijí, navíc mají nadváhu. Právě prevence nemocí je ale jedním z klíčů k tomu, aby české zdravotnictví zůstalo finančně udržitelné.
Kurýři či řidiči pracující pro digitální platformy jako je Uber by do budoucna měli mít v Evropské…
Europoslanci i unijní auditoři měli v únoru v hledáčku Evropskou komisi a její každoroční hlídání právního státu v sedmadvacítce. Tzv. Zpráva o právním státu je podle nich přínosný nástroj, je ale co zlepšovat.
Slovenský premiér Robert Fico svými výroky pomáhá Kremlu, řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová slovenskému zpravodajskému portálu Aktuality.sk v reakci na vyjádření slovenského ministerského předsedy k válce na Ukrajině.
Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci na pondělní zadržení deseti manažerů v krajských nemocnicích zastavilo financování jejich projektů z evropských dotací. Celkově jde o podporu ve výši 959 milionů korun, vyplývá z dnešního zjištění serveru Seznam Zprávy.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
