Evropská unie chce v následujících letech přijmout nové členy. Rozšíření může ovlivnit i rozdělování peněz z kohezní politiky a změnit postavení současných příjemců evropské podpory.
Představujeme vám Regio update, nový newsletter serveru Update EU věnovaný regionální politice a její budoucnosti s ohledem na nový evropský rozpočet. Právě jste otevřeli jeho webovou verzi. Pokud chcete newsletter odebírat pravidelně první úterý v měsíci, přihlaste se k odběru zdarma zde.
Rozšíření EU může překreslit mapu evropských dotací
Plánované rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko zvýší tlak na společný rozpočet a může změnit rozdělování peněz z kohezní politiky. Evropská komise proto počítá s úpravami víceletého finančního rámce a s postupným začleňováním nových členských států do unijních dotačních programů.
Komise v říjnovém dokumentu Preparing for a wider Union (Příprava na širší Unii) připouští, že rozšíření může vyžadovat úpravy rozpočtu, zejména v kohezní politice, zemědělství a oblasti vnitřních věcí.
Kandidátské země budou potřebovat investice do infrastruktury a veřejné správy, aby se mohly přiblížit hospodářské úrovni stávajících členů. Zároveň bude nutné zajistit, aby jejich zapojení do kohezní politiky nenarušilo dosavadní priority EU.
Možné dopady ilustruje studie italského výzkumného institutu Centro Europa Ricerche, o níž v létě informoval server Rapporteur (dříve Euractiv). Pokud by do EU vstoupilo deset kandidátských zemí a zachovala se současná pravidla, změnil by se průměrný hrubý domácí produkt Unie, podle něhož se mimo jiné určuje nárok regionů na kohezní podporu.
Některé regiony, které dnes patří mezi méně rozvinuté, by se tak mohly přesunout do vyšší kategorie a přijít o část prostředků.
Studie vypočítala, že například v Itálii by mohly ztráty u některých regionů přesáhnout 58 % současných přídělů. Výsledky se nicméně týkají modelového scénáře a vycházejí ze stávajícího finančního rámce. Podoba příštího rozpočtu se stále vyjednává a konečné podmínky případného rozšíření nejsou ještě známé.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Zástupci státu, krajů, obcí a dalších územních partnerů řešili na Národní stálé konferenci budoucnost evropských fondů po roce 2027, transformaci regionů a přípravu strategických investic. Ministerstvo pro místní rozvoj představilo aktuální stav příprav Strategie regionálního rozvoje 28+, jejímž cílem je vymezit priority dalšího rozvoje českých regionů. Tématem diskuse byla i příprava českého Národního a regionálního a partnerského plánu.
Irské předsednictví představilo nový rozpočtový rámec. 10. října zveřejnilo návrh, který snižuje objem příštího víceletého rozpočtu na 1,622 bilionu eur. Zároveň počítá s pěti novými vlastními zdroji příjmů EU, mezi něž patří výnosy z emisních povolenek, uhlíkového cla, daně z tabáku, příspěvek související s elektroodpadem a příspěvek z korporátních zisků. Návrh však kritizovala většina členských států, Evropský parlament i Komise.
Evropský týden regionů a měst otevřel debatu o budoucnosti kohezní politiky. V Bruselu se 12.–14. října uskutečnil 24. ročník akce pod heslem Strong regions, strong Europe. Zástupci evropských institucí, samospráv a dalších organizací diskutovali o budoucnosti regionálního rozvoje, územní soudržnosti a investicích po roce 2027. Významným tématem byly také národní a regionální partnerské plány a otázka, zda budou mít města a regiony při jejich přípravě skutečně dostatečný vliv.
Dva české projekty se letos dostaly mezi 25 finalistů evropské soutěže REGIOSTARS 2026, která oceňuje inspirativní iniciativy financované z evropských fondů. Iniciativa Místní místním pomáhá lidem bez domova a dalším lidem v nouzi, projekt Společně ve Žďáru proměnil městskou knihovnu v otevřené komunitní centrum. Druhý z projektů dokonce ve své kategorii vyhrál. Vyhlášení vítězů proběhlo na závěr Evropského týdne regionů v Bruselu.
Regiony varují před omezením klimatických investic. Zástupci Evropského parlamentu a Evropského výboru regionů 12. října upozornili, že navrhované škrty v klimatických a environmentálních výdajích mohou oslabit schopnost měst a regionů chránit obyvatele před povodněmi, požáry a vlnami veder.
Evropská rada projednala budoucí rozpočet. Na zasedání 15.–16. října se hlavy států a vlád zabývaly hlavními prvky možného kompromisu pro víceletý finanční rámec 2028–2034. Dohoda zatím nevznikla. Evropská rada pověřila svého předsedu Antónia Costu pokračováním vyjednávání s cílem dosáhnout včasné dohody. Ta je důležitá pro přijetí příslušných právních předpisů v roce 2027 a zahájení nového rozpočtového období v lednu 2028.
Evropský parlament požaduje, aby východní pohraniční regiony Evropské unie dostaly větší podporu, která propojí bezpečnostní opatření s investicemi do infrastruktury. Specifické potřeby těchto oblastí ovlivněné ruskou agresí proti Ukrajině, rostoucími bezpečnostními hrozbami i hospodářskými problémy by se podle europoslanců měly promítnout do příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034.
Co nás čeká tento měsíc?
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj (REGI) se sejde 4. listopadu, aby projednal aktuální otázky regionální politiky EU. Na programu je debata o výzvách, kterým čelí ženy na venkově, a „právo zůstat“ v kontextu demografických změn. Europoslanci se budou zabývat také úpravou některých požadavků a snížení administrativní zátěže pro nejvzdálenější regiony.
12.–13. listopadu proběhne Interreg Annual Event 2026, který se zaměří na budoucí podobu programu Interreg po roce 2027. Diskuse se zaměří zejména na navrhovaný přístup založený na výkonnosti, budoucí tematické priority a spolupráci na vnitřních i vnějších hranicích EU.
26.–27. listopadu proběhne mimořádný summit EU k rozpočtu. Jednání lídrů se má věnovat především víceletému finančnímu rámci. Cílem bude přiblížit členské státy ke kompromisu o celkovém objemu rozpočtu, jeho prioritách a způsobu financování. Předseda Evropské rady António Costa chce už v listopadu dosáhnout dohody o základních parametrech rozpočtu.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Czech Regions in Transition: Results and Challenges, který pod vedením společnosti Economia, a.s. realizují redakce Aktuálně.cz, Hospodářské noviny (HN.cz), Ekonom.cz, Update EU a Drbna.cz ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Více informací najdete na projektové stránce Update EU.
