Turecký prezident o víkendu opět prohlásil, že je pro znovuzavedení trestu smrti. Přístupové rozhovory ohledně členství v EU i přesto formálně pokračují a Brusel Ankaře stále poskytuje významné částky v rámci takzvané předvstupní pomoci. Ta je mimo jiné určena i na budování demokracie a vlády práva.
Jen proto, že v některých oblastech máme odlišné názory – příkladem může být migrace – bychom neměli být vnímáni negativně. Přesně toho už máme pomalu dost, říká v rozhovoru pro EurActiv Orbánův muž pro evropské záležitosti.
Hnutí En Marche! oživuje francouzskou politickou scénu. Českou scénu pro změnu oživil Andrej Babiš. Budou české volby sledovány podobně jako ty v západních státech EU? A co dalšího stojí za pozornost?
V Maďarsku vznikl mediální gigant blízký vládě. Mnoho nezávislých medií je v kampani proti Orbánovi, což je také důvod, proč se řada lidí naopak obrací k provládním médiím. Fidesz tak má možnost předávat zprávy, které považuje za nezbytné pro výhru v příštích volbách, říká v rozhovoru Balázs Jarábik z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Turecko se Evropě vzdaluje mílovými kroky a Unie musí vzájemné vztahy přehodnotit. Přispěla k tomu i dnešní rezoluce Rady Evropy.
Komise v blízké době posoudí maďarský zákon o univerzitách a na konci dubna rozhodne, zda proti členskému státu povede řízení. Podle eurokomisařky Jourové však taková opatření nepomohou.
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
Server EurActiv vám během roku přináší i řadu zajímavých rozhovorů. Nevedeme je pouze s českými a unijními politiky, ale také s odborníky či s novináři. V následujícím přehledu se můžete seznámit s výběrem pěti nejoblíbenějších rozhovorů, které během roku 2016 redakce EurActivu vedla s předními českými osobnostmi, které se agendou Evropské unie zabývají.
V Polsku probíhá již rok ústavní krize. Rozhodování ústavního soudu bylo nejdříve téměř znemožněno, nyní je pod politickou kontrolou vládní strany Právo a spravedlnost. Evropská komise se problémem zabývala prakticky po celý rok, výsledkem je ale pouhé varování. Víc proti jednání polské vlády komisaři zřejmě nezmůžou.
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
