Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Češi jsou k Evropské unii velmi kritičtí. Přesto ale většina hodnotí evropskou integraci jako prospěšnou – alespoň v oblasti ekologie, obrany či hospodářství.
Evropa se musí v bránit v dezinformační válce. Zasadit se o to musí politické vedení a potřeba jsou finanční prostředky. Lidi ale k šíření dezinformací nemotivuje finanční podpora, říkají odborníci, kteří znají prostředí sociálních sítí.
Omezení politické reklamy cílené na konkrétní uživatele nebo větší transparentnost fungování algoritmů by měl zajistit unijní kodex pro nakládání s dezinformacemi. Online platformy se mají zapojit do jeho tvoření.
Česká eurokomisařka Věra Jourová doufá v to, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš se nerozhodne postavit vládu s podporou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
Delegace europoslanců zahájila svou misi na Slovensku. Na programu mají nejen diskusi s politiky a policií, ale také návštěvu Veľké Mači, kde byl slovenský novinář zavražděn.
Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka nenechává Brusel chladným. Případem se chce zabývat Evropská komise i europarlament.
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
Chorvaté vědí, co to znamená nesmět cestovat a být omezován politickým režimem, o to víc si dnes váží demokracie, prohlásil dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
Mocenský pakt Zeman-Babiš funguje již několik let a vznikl to proto, že jsou si navzájem velmi užiteční, říká pro EurActiv.sk profesor politologie z brněnské Masarykovy univerzity.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Kdyby nebylo některých nejvyšších politických činitelů, včetně hlavy státu, kteří nás opakovaně dezinformují, lžou nám a snaží se otočit kormidlo naší zahraniční politiky, tak ruský vliv by nezmohl vůbec nic, říká v rozhovoru Michael Žantovský.
Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
