Komise není nadále spokojená s nezávislostí polských soudů. Vláda premiéra Morawieckého má nyní měsíc na přijetí vhodných kroků, jinak půjde před Soudní dvůr EU. Ten může Polsku udělit finanční sankce. Varšava kroky Komise kritizuje.
Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.
Soud EU vyslal zásadní signál ke sporu mezi Evropskou komisí a Polskem ohledně nezávislosti justice. V případu Poláka zatčeného v Irsku rozhodl, že nemusí být vydán do Polska, pokud by se tam nedočkal spravedlivého procesu.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Polská vláda chce podle kritiků omezit nezávislost soudů, Maďarsko už reformu soudnictví uvedlo do praxe, český prezident Miloš Zeman zase někdy vykládá ústavu velmi kreativně.
Kvůli obavám z nedostatečného postupu při vyšetřování nedávných vražd novinářů, chtějí europoslanci více dohlížet na jejich průběh.
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
Kybernetický prostor rozhodně není bezpečný. S útoky se setkávají firmy, úřady, ale také média. Země Visegrádu se proto vyzbrojily odborníky a novými strategiemi, které je mají ochránit.
Češi jsou k Evropské unii velmi kritičtí. Přesto ale většina hodnotí evropskou integraci jako prospěšnou – alespoň v oblasti ekologie, obrany či hospodářství.
Evropa se musí v bránit v dezinformační válce. Zasadit se o to musí politické vedení a potřeba jsou finanční prostředky. Lidi ale k šíření dezinformací nemotivuje finanční podpora, říkají odborníci, kteří znají prostředí sociálních sítí.
Omezení politické reklamy cílené na konkrétní uživatele nebo větší transparentnost fungování algoritmů by měl zajistit unijní kodex pro nakládání s dezinformacemi. Online platformy se mají zapojit do jeho tvoření.
Česká eurokomisařka Věra Jourová doufá v to, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš se nerozhodne postavit vládu s podporou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
Delegace europoslanců zahájila svou misi na Slovensku. Na programu mají nejen diskusi s politiky a policií, ale také návštěvu Veľké Mači, kde byl slovenský novinář zavražděn.
Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka nenechává Brusel chladným. Případem se chce zabývat Evropská komise i europarlament.
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
Chorvaté vědí, co to znamená nesmět cestovat a být omezován politickým režimem, o to víc si dnes váží demokracie, prohlásil dnes chorvatský premiér Andrej Plenković.
Mocenský pakt Zeman-Babiš funguje již několik let a vznikl to proto, že jsou si navzájem velmi užiteční, říká pro EurActiv.sk profesor politologie z brněnské Masarykovy univerzity.
