Analýza Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se zabývá rolí Evropského parlamentu v procesu evropské integrace, ukazuje, jak probíhal jeho vývoj v čase a s tím sílily jeho pravomoci a nabízí pohled na jeho vliv při přijímání evropských právních norem.
S blížícím se datem předčasných voleb do tureckého parlamentu roste aktivita všech zúčastněných stran. Včerejší začátek volební kampaně je jen symbolickým posvěcením stavu, který trvá od neúspěšného pokusu vládní Strany spravedlnosti a pokroku (AKP) zvolit prezidenta ze svých řad z konce dubna.
„Německo končí v čele Evropy plné sebevědomí, Češi se pro své předsednictví mohou poučit,“ říká Silvie Blechová v Respektu u příležitosti končícího německého předsednictví.
Tak jak se rozšiřuje záběr evropského sjednocovacího procesu, řeší se také jiné a nové otázky – jednou z nich je důvěra a od ní se odvíjející podpora občanů pro integrační projekt.
Že euro ČR přijmout musí, je jasné již od jejího vstupu do Evropské unie. Otázka tedy nezní „zda?“, ale „kdy?“ ČR ale stále hledá odpověď na první otázku. Nejen nad tím se v této analýze zamýšlí David Klimeš z Respektu.
Autor se zabývá příčinami a možnými důsledky situace po prvním kole volby tureckého prezidenta.
Autor se zabývá tématem plynovodu vedoucího baltským mořem mezi Německem a Ruskem. Plánovaná stavba vzbudila v loňském roce odpor Polska, ale i dalších zemí v regionu. Kde zůstala evropská solidarita?
Autor se ohlíží za padesátiletou minulostí procesu evropské integrace. Čeho Evropa od té doby dosáhla?
Autor se zabývá Ahtisaariho plánem pro Kosovo. Do 10. března 2007 musí Kosovo OSN představit svůj návrh kompromisu. Jaký bude?
Analýza se zabývá formování českého postoje k evropské ústavní smlouvě, který budou muset začátkem dubna předložit německému předsednictví.
Analýza porovnává Českou republiku se Slovinskem, které 1. ledna 2007 přijalo jednotnou evropskou měnu euro. Je přijetí eura opravdu znakem, že je na tom Slovinsko lépe než ČR?
Autor se zaměřuje na otázku fungování systému obchodování s emisními povolenkami v České Republice.
Činnost parlamentů v průběhu výkonu předsednictví v Radě EU
Analýza se soustředí na otázku přistoupení Bulharska a Rumunska. Skutečně je tolik důležité, zda se stanou obě země členy EU v roce 2007 nebo až napřesrok?
CEBRE – Česká podnikatelské reprezentace při EU uspořádala ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz v průběhu září a října letošního roku průzkum, jehož cílem bylo zmapovat znalosti a zkušenosti českých firem s fondy a programy Evropské unie jakož i názory na jejich budoucí podobu.
Každý občan je zároveň spotřebitelem a Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně zdraví, bezpečí a dobré ekonomické situace spotřebitelů. Podporuje jejich práva na informace a vzdělání a pomáhá jim bránit jejich zájmy.
Mít vizi znamená mít program. Této zásady se držela také nová Komise v čele s J.M. Barrosem, která na začátku tohoto roku považovala za vhodné zahájit svou činnost předložením vlastního hodnocení toho, kam zatím evropská integrace došla, co lze označit za její úspěchy, případně slabiny a co z toho vyplývá pro formulaci pracovního programu na pětileté funkční období do roku 2010.
Může to znít trochu nečekaně: za poslední dva měsíce se už potřetí dovídáme, že se Evropská unie hodlá v budoucnu rozšířit o státy, které byly až dosud vnímány spíše v souvislosti s válečným běsněním. Nadějnými čekateli na členství se staly Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Makedonie, jednání mají na dosah také Srbsko, Černá Hora a Albánie.
