Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
V noci z 30. dubna na 1. května si Česká republika připomene 10 let od vstupu do Evropské unie. Ptali jsme se proto lidí z politické, ekonomické i neziskové sféry, co nám podle nich členství v EU přineslo. Anketou začíná speciál EurActivu k 10letému výročí vstupu.
Nejaktivnější europoslankyní byla v posledních pěti letech Zuzana Roithová (KDU-ČSL), za ní se umístil Oldřich Vlasák (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístil sociální demokrat Robert Dušek. Uvádí to analýza vydaná nadací Open Society Fund sestavená na základě vyčíslitelné aktivity europoslanců v tomto volebním období.
Kampaně před evropskými volbami už se zvolna rozjíždí. Jednou z diskutovaných otázek je i rozdílná kvalita a cena potravin stejných řetězců v západní a východní Evropě. Mezi svá ústřední témata ji zařadila ČSSD, KSČM i KDU-ČSL.
Zatímco Česko stále hledá, koho nominuje do příští Evropské komise, například na Slovensku už mají jasno. Bratislava plánuje do evropské exekutivy opět vyslat současného eurokomisaře Ševčoviče. On, stejně jako řada jeho kolegů z evropské exekutivy, se navíc chystá pomoci své národní straně v nadcházejících eurovolbách. Český komisař Štefan Füle již v minulosti oznámil, že letos v Komisi končí.
Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.
Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.
Od roku 2015 začne platit nová reforma společné zemědělské politiky. EU by měla více podporovat mladé a drobné farmáře a také zemědělce, kteří dodržují ekologické standarty. Česka se dotkne především snižování a zastropování přímých plateb, tedy peněz, které dostávají zemědělci na základě velikosti jejich farmy. Určování maximální částky by však nakonec mělo být dobrovolné.
ČR si na rozdíl od jiných států, které k Unii přistoupily současně nebo před ní, nedokázala vybudovat postavení aktivního, respektovaného a vlivného partnera, uvádí se v programu hnutí ANO pro nadcházející eurovolby. Právě to by chtělo ANO po příštích volbách změnit. V dokumentu se také mimo jiné dočteme, že stanovení data pro přijetí eura je předčasné. V čele kandidátky bude bývalý český eurokomisař Pavel Telička.
ČSSD dnes volí svou kandidátku pro evropské volby. Lídrem se stal podle očekávání profesor sociologie Jan Keller. Dvojkou a trojkou jsou stávající europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Evropské volby proběhnou v České republice 23. a 24. května.
Česko by mělo upustit od požadování takzvané výjimky z Listiny základních práv EU. Tou bývalý prezident Václav Klaus podmínil před více než čtyřmi lety svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu z obavy před tím, že by moly být prolomeny Benešovy dekrety. Podle Jiřího Dienstbiera by zrušení Klausova požadavku bylo důležitým krokem, kterým by se Česko přihlásilo k ochraně lidských práv.
Poslanci Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) byli v minulosti kritizováni za nedostatečnou aktivitu a špatnou kontrolu vládní politiky. To by se podle poslanců, kteří v něm nyní zasedají, mělo v tomto období změnit. Nasvědčuje tomu prý i personální složení výboru, ve kterém najdeme například nového předsedu ODS Petra Fialu či kandidáta na ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Podle grémia ČSSD by měl vést kandidátku sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu levicový sociolog Jan Keller. Jak řekl redakci europoslanec Richard Falbr (ČSSD), jedná se o velmi dobrou volby. ČSSD by mělo kompletní kandidátku představit na přelomu ledna a února.
Více než půl roku stojí v čele České republiky kabinet Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru poslanců. Na otázku, zda nepolitický charakter kabinetu ovlivnil jeho vyjednávací pozici v EU, se názory liší. Sám Rusnok tvrdí, že nikoliv, protože se vnitropolitickou situací v unijních orgánech nikdo nezabývá. O jak běžnou situaci se tedy jedná?
Šest ze sedmi současných europoslanců ČSSD už dalo najevo, že by chtělo v Evropském parlamentu působit nadále. O své kandidatuře informoval EurActiv i dosavadní člen výboru pro zaměstnanost a sociální věci Richard Falbr. K EU je prý v některých aspektech kritický. Vadí mu hlavně nedodržování pravidel.
Připravovaná legislativa z dílny Evropské komise, o které se nyní mezi unijními institucemi vedou diskuse, má v evropské osmadvacítce zabránit dalšímu šíření tzv. invazních nepůvodních druhů fauny a flóry. Bez vzájemné spolupráce členských států EU se to ale zřejmě podle zjištění EurActivu neobejde.
Evropská unie spatřuje v energetické účinnosti významný způsob, jak snižovat svou závislost na fosilních palivech, efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii. V posledním roce se jedním z nejvíce diskutovaných témat na evropském poli stala směrnice o energetické účinnosti, na úspory však pamatuje také návrh cestovní mapy k nízkouhlíkové ekonomice.
V roce 2007 se pozornost politiků, médií i veřejnosti upřela k hrozbě globálního oteplování. Proč k tomu došlo právě v uplynulém roce shrnuje komentátor Respektu Martin Uhlíř.
