Jaká je budoucnost české vědy a výzkumu? Jak tuzemské vědce hodlá podpořit nová vláda? A co v této oblasti chystá nadcházející české předsednictví Rady EU? V podcastu odpovídá ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).
Dotažení evropské legislativy zaměřené na ženy bude mít na stole nadcházející české předsednictví. Ačkoliv od klíčových aktérů zaznívají slova podpory pro platovou transparentnost nebo větší zastoupení žen ve vyšších pozicích, dosažení dohody mezi členskými státy a europoslanci není jednoduché.
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
ČR bude jako předsednická země EU podporovat přijetí Ukrajiny za kandidátskou zemi. Bude vysvětlovat ostatním státům EU, proč je tento krok důležitý. Místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Olenu Kondratjukovou o tom dnes ujistil místopředseda Senátu Jiří Růžička.
Pacienti se spinální svalovou atrofií nebo cystickou fibrózou se mají v Česku lépe než v některých jiných evropských zemích, je zde totiž dostupná supermoderní léčba, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Yann Le Cam z pacientské aliance.
Vydrží V4 rozdílné postoje k Rusku? Shodne se široká vládní koalice na zahraniční politice a budoucnosti evropské integrace? A jakou roli bude mít v nadcházejícím českém předsednictví Poslanecká sněmovna ČR? Odpovídá její šéfka a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) chce příští týden zabojovat o post v předsednictvu Evropské lidové strany. Frakce podle něj ztratila „drive“ a je na čase obměnit její vedení. Sám by se chtěl starat o komunikaci a čerpat ze zkušeností z českých parlamentních voleb, říká pro EURACTIV.cz.
Strašák jménem vzácná onemocnění má tisíce tváří, proto je tak těžké ho porazit. Jen v Evropě postihuje přes 30 milionů lidí, mezi zeměmi navíc často panují propastné rozdíly v dostupnosti péče. České předsednictví má zájem situaci zlepšit.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
Optimisticky vidí český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek vývoj řízení, které vede EU s Maďarskem kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Český ministr dnes zaskočil za francouzského kolegu a jednání vedl.
Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn.
České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) i rakouského kancléře Karla Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie.
Až do Prahy během českého předsednictví přijedou evropští politici a diplomaté, v dárkové tašce najdou český křišťál. Tradiční výrobky tohoto typu ale zatím postrádají tržní ochranu, pod kterou spadají některé potraviny. Změnit to mají nová pravidla.
Česko chce během předsednictví uspořádat summit s ukrajinským prezidentem Zelenským. Kromě toho by mělo také uspořádat dárcovskou konferenci a řešit otázku poválečné obnovy Ukrajiny, uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Data, data, data. Nejde jen o to je sesbírat, ale také o to umět je využít. Platí to i pro dostupnost onkologické péče, kde Česko trápí nerovnosti. Nápadů na zlepšení mají ale odborníci víc než dost.
Pracovní představa hlavních priorit českého předsednictví v EU čítá zvládnutí uprchlické krize a obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropské obrany, odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.
V EU po roce skončila Konference o budoucnosti Evropy, ze které vzešly vize občanů pro sedmadvacítku příštích let. Jaké jsou? Mají šanci na to, aby je Brusel zohlednil? A co se teď s výstupy konference vlastně bude dít?
