Evropa zažívá největší proměnu svého farmaceutického prostředí za posledních několik dekád, které vévodí revize legislativy. Hlavní výzvy jsou dvě – promyšlená stimulace inovací a zajištění dostupnosti léků ve všech směrech.
Jedním z hlavních témat pátečního neformálního summitu unijních lídrů na Pražském hradě byla pomoc Ruskem napadené Ukrajině – morální, praktická i finanční.
České předsednictví hostilo v pátek 7. října neformální summit Evropské rady. Sedmadvacítka jednala o tom, jak řešit vysoké ceny energií, ale nedosáhla žádného konkrétního řešení. Ostatně se to od ní ani neočekávalo.
Rozšířený evropský formát, jehož lídři a lídryně se ve čtvrtek vůbec poprvé sešli na Pražském hradě, zahrnoval i pozvánku pro Kosovo. Přítomnost země, jejíž nezávislost není stoprocentně mezinárodně uznaná, vyvolala organizační těžkosti. A také spoustu politických otázek.
Nad účastí britské premiérky na summitu Evropského politického společenství dlouho visel otazník. Nakonec se však do Prahy vypravila a byla doslova na roztrhání. Jednala nejen s českým premiérem Fialou, ale i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Evropská unie vyšle do Arménie civilní misi, která pomůže s vytyčením hranic s Ázerbájdžánem. Právě tak zní dohoda uzavřená na pražském summitu Evropského politického společenství.
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
Praha hostí první summit Evropského politického společenství. Jaké to je, být centrem Evropy nejen geograficky, ale…
EU má problém. Potřebuje zajistit, aby pacienti napříč všemi jejími státy měli do budoucna k dispozici moderní a cenově dostupné léky v dostatečném množství, současný systém je ale finančně neudržitelný. Něco se tedy musí změnit.
Nadcházející pražský summit desítek států v novém formátu by mohly mnohé země vnímat jako náhražku rozšíření Evropské unie. Upozorňuje na to dnes světový tisk v komentářích před schůzkou Evropského politického společenství (EPC).
Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku.
Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.
Mimořádné jednání o krizovém plánu na zmírnění dopadů rekordně vysokých cen energií mají dnes na programu ministři energetiky zemí Evropské unie. Schválit by měli kompromisní návrh připravený českým předsednictvím, který počítá se zdaněním příjmů elektráren či producentů fosilních paliv.
Příští čtvrtek se Praha stane doslova centrem celé Evropy. Na summit se sem sjedou lídři nejen unijních zemí, ale i rozšířeného evropského formátu. Pozvánky dostalo 44 zemí.
První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Není překvapením, že Ukrajině nejvíce pomáhají země, které mají vlastní bohaté zkušenosti s agresory. Zkrátka ví, jaké to je. Asistenci s poválečnou rekonstrukcí tak nyní svým ukrajinským partnerům nabízí polská města jako Varšava nebo Gdaňsk.
Změny v hlasování? Konec veta? Otevření zakládajících smluv? Přeskupení pravomocí? Na evropské i národní úrovni se otevírá složitá a komplikovaná debata o fungování Evropské unie.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
