Tomáš Petříček: Česko-polské vztahy jsou vynikající, zablokovaný rozpočet na tom nic nemění
Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Česko a Polsko jsou přirozenými strategickými partnery. Jejich přístup k politikám Evropské unie se v mnoha bodech prolíná, oba dva státy kladou důraz na silnou kohezní politiku, zemědělství, digitalizaci nebo rozšiřování EU. Existují však i oblasti, které představují pro partnery výzvu, jako je například klimatická politika a zvyšující se unijní ambice. Jak naplno využít potenciál česko-polského partnerství?
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.
Postup v boji s klimatickými změnami je příliš pomalý. Obnova po pandemii představuje příležitost pro zintenzivnění činnosti proti globálnímu oteplování, shodují se aktéři na jednotlivých úrovních.
Malé, střední a rodinné farmy produkují mnohdy jedinečné lokální potraviny a udržují venkov při životě. Zatímco v některých zemích se dočkávají adekvátní podpory, v ČR si drobní farmáři stěžují na velmi náročné podmínky.
Koronavirová krize je příležitostí dostat českou ekonomiku na vyšší úroveň, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Inga Petryčka (KDU-ČSL).
České kraje, města a obce mají řadu nápadů, jak posílit svůj hlas na evropské úrovni. Národní úroveň by jim v tom mohla pomoct, podle zástupců regionů je to totiž i v jejím zájmu. Sledujte záznam z debaty serveru EURACTIV.cz.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) začne fungovat se zpožděním proti původním plánům, a to nejdříve v březnu příštího roku. Ministry spravedlnosti zemí Evropské unie o tom informoval eurokomisař pro věci justice Didier Reynders, podle něhož stále velká část členských zemí nenominovala do úřadu své zástupce.
Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.
Nízký zájem firem o aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, slabá vědecko‑výzkumná základna, nízká inovační výkonnost či nedostatek lidských zdrojů. Tak se dají shrnout slabé stránky Kraje Vysočina. Ke zlepšení situace chce přispět místní vysoká škola.
Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se švýcarskou společností ClearSpace kontrakt na úklid vesmírného smetí. Mise, která je první svého druhu na světě a na které se jako jedna z osmi zemí podílí i Česká republika, je plánována na rok 2025.
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Premiér Andrej Babiš k závěrům auditu Evropské komise znovu uvedl, že střet zájmů nemá a ani mít nemůže. Několik europoslanců tvrdí, že Komise střet zájmů potvrzuje. Konečná zpráva by měla do Česka dorazit v lednu.
Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu STEM a EUROPEUM.
Přeshraniční veřejné služby jsou jakousi vyšší formou přeshraniční spolupráce. V jejich rozvoji jim pomáhají i přeshraniční programy spolufinancované z fondů EU. Nezbytný je také legislativní rámec, ten se však mezi členskými státy může lišit.
V zemích Evropské unie patrně začne platit zákaz používání olova v okruhu sto metrů od mokřadů a vodních ploch. Evropský parlament totiž neschválil námitky vůči nařízení Evropské komise.
Průzkum Evropského výboru regionů ukazuje, že více než dvě třetiny Evropanů mají pocit, že jejich lokální a regionální zástupci nemají dostatečně velký vliv na přijímaní rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Jaká je jejich role v EU? A jak prosazují české kraje, města a obce v Bruselu své zájmy?