Zdravotní systém v České republice stojí před výzvou v podobě stárnutí populace, které z dlouhodobého hlediska ohrožuje stabilitu českých veřejných financí. Ve svých doporučeních to zdůrazňuje Evropská komise. Jaká jsou možná řešení?
České zdravotnictví si žádá změny. Evropská komise upozorňuje na rizika spojená se stárnutím populace, které s sebou do budoucna přinese vyšší náklady. Lékař a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň je přesvědčen, že změny jsou nutné, ale vyžádají si čas. O tom, co je v českém zdravotnictví potřeba změnit, hovořil v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Evropská komise zveřejnila nový návrh směrnice o vysílání pracovníků v EU, který vyvolal v České republice silnou kritiku, pod tlakem některých členských zemí. „Přestože je iniciátorkou legislativy, řada impulsů vychází od členských států. Komise si obvykle před přijetím návrhu členské státy testuje a v tomto případě si musí být jistá, že pro návrh bude dostatečná podpora v Radě,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono.
Třetina národních parlamentů v EU vystavila v polovině května návrhu směrnice o vysílání pracovníků v EU tzv. žlutou kartu. Evropská komise, která se musí ke stanovisku legislativců vyjádřit, to má v plánu udělat ještě před tím, než se instituce EU uzavřou kvůli letním prázdninám. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové je vůle to stihnout ještě v první polovině července.
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
„Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje. Popsala se spousta papírů, které plánují e-Government zlepšit, ve skutečnosti to ale nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EurActiv předseda poslaneckého hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO). Vláda si prý musí nejprve uvědomit, že je e-Government důležitý. Za nedostatečné elektronické služby veřejné správy podle něj může i zaostalá digitální infrastruktura.
Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
Současná pravidla pro vysílání pracovníků jsou zastaralá a je potřeba je modernizovat. Evropa si nemůže dovolit, aby občané přestali projektu věřit. „Podporu občanů potřebujeme,“ říká v rozhovoru pro EurActiv komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová, která koncem minulého týdne navštívila Českou republiku.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.
Efektivnější využívání přírodních zdrojů, které bude přispívat k proměně evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou, patří mezi priority evropské politiky rozvoje venkova. Zkušenosti z České republiky ale ukazují, že implementace ekologických opatření nemusí být úplně jednoduchá.
Evropská komise plánuje na jaře spustit webový projekt, který má autorům investičních záměrů pomoci najít vhodné investory a podpořit tak hospodářský růst a vznik nových pracovních míst. Seznamka pro investory je jednou z méně známých součástí Junckerova balíčku, o nichž EurActiv u příležitosti otevření české pobočky Evropské investiční banky hovořil z Benjaminem Angelem z DG ECFIN.
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Ministerstvo vnitra v těchto dnech posílá na vládu návrh na založení nového státního podniku. Má být postaven na základech Odštěpného závodu ICT služby České pošty, který resortu od roku 2012 zajišťuje vybrané dodávky informačních a komunikačních technologií pro ministerstvo vnitra. Mezi firmami z oboru ale panuje neklid. Státní podnik prý naruší konkurenční prostředí a podnikatele vytlačí z trhu.
Hnutí ANO, které je členem vládní koalice, se příliš soustředí na domácí politiku, kterou vnímá bez patřičných souvislostí a propojenosti České republiky s Evropou a EU. Takový přístup může být podle poslankyně Kristýny Zelienkové (ANO) nebezpečný. Doba si žádá strategické uvažování a aktivní účast. „Oslabená EU rovná se oslabená Česká republika, a to v každodenním životě všech lidí,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv.
