Česká vláda odmítá zavést nový systém emisních povolenek pro budovy a dopravu (ETS2), průmysl ale před jednostranným odmítnutím tiše varuje. V Bruselu se mezitím vedou náročná vyjednávání o reformě systému ETS1.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Česká vláda odmítla implementovat ETS2, tedy systém emisních povolenek pro paliva používaná k vytápění budov a pro silniční dopravu. V celé EU má začít platit v roce 2028. Zatímco kabinet sází na politický odpor, průmysl upozorňuje, že pouhé ignorování evropských pravidel může Česku přinést řadu problémů.
Svaz průmyslu a dopravy před neimplementací varuje už delší dobu, jeho postoj ale nebyl příliš viditelný. Vyplývá ze stanovisek svazu k legislativnímu plánu vlády a dřívějšímu jednání tripartity. Svaz podporuje snahu vlády systém na evropské úrovni změnit, nebo odmítnout. Jednostranné nezavedení pouze v Česku ale za řešení nepovažuje.
Redakce svaz požádala o oficiální vyjádření, do vydání článku však odpověď nedostala.
Podobně se však už dříve pro server BusinessInfo vyjádřila Pavlína Žáková, ředitelka hospodářské sekce Svazu průmyslu a dopravy. „Za Svaz průmyslu a dopravy ČR jsme byli pro celoevropské úpravy systému a kvitujeme jeho odložení o rok na EU úrovni. Stále jde nicméně o platnou legislativu a v neimplementaci pouze v ČR vidíme značná rizika,“ uvedla.
Prvním rizikem je narušení hospodářské soutěže. Pokud by české firmy nemusely plnit stejné povinnosti jako konkurenti v ostatních státech, mohlo by to být považováno za nekalou konkurenční výhodu. Druhým je ztráta peněz ze Sociálního klimatického fondu, který má pomáhat financovat transformaci ekonomiky a tlumit dopady nových povolenek na domácnosti a podniky. Česku navíc hrozí sankce za neplnění evropských povinností a komplikace s plněním emisních cílů.
Vedle Česka s transpozicí otálí Estonsko, Francie, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Polsko usiluje o další odklad ETS2, ideálně až do roku 2030. Maďarsko řeší jeho ekonomické a sociální dopady a odklad podporuje i Estonsko. Výhrady ale automaticky neznamenají podporu úplného zrušení.
Většina zemí EU už systém do národního práva převedla, konkrétně jde o 19 členských států. Portugalsko a Španělsko jsou ve fázi přípravy. Přehled je zde.
Ukázal to i říjnový summit EU. Požadavek zemí Visegrádu odložit ETS2 nejméně do roku 2030 se do závěrů Evropské rady kvůli odporu Německa a dalších států nedostal. Lídři pouze vyzvali Komisi, aby dopady systému znovu posoudila. Unijní debata se tak soustředí hlavně na úpravy, které mají omezit cenové výkyvy a zvýšit předvídatelnost trhu.
Dosavadní vývoj naznačuje, že zrušení systému většinovou podporu v EU zatím nemá. Čas běží a pokud vláda systém neimplementuje nebo nepřesvědčí Evropu o změně kurzu, Česko bude čelit následkům, které mohou být dražší než implementace ETS2.
Dekarbonizace české ekonomiky 2026
Update EU pořádá již 5. ročník konference Dekarbonizace české ekonomiky! Uskuteční se v pondělí 7. prosince 2026 v Paláci Dunaj. Více informací naleznete na webu.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Boj o reformu ETS přinesl tisíce pozměňovacích návrhů. Do europarlamentního výboru pro životní prostředí dorazilo přes 3 000 pozměňovacích návrhů k revizi systému emisních povolenek ETS1. Vyjednavači se neshodnou hlavně na tempu snižování stropu, tedy celkového počtu povolenek, které mohou elektrárny a průmysl každý rok využít. Levice chce zachovat současné snižování o 4,4 % ročně, zpravodaj Peter Liese (EPP) navrhuje pomalejší tempo. O reformě debatovali i ministři životního prostředí 12. října v Lucemburku. Česko je v diskusích slyšet, společně s Itálií představilo již dříve svou vizi, jak systém reformovat.
Dohoda o rezervě tržní stability. Zatímco velká reforma ETS1 zatím hotová není, jedno z opatření se přeci jen podařilo dotáhnout. Členské státy a Evropský parlament 20. října dosáhly předběžné dohody o úpravě rezervy tržní stability (MSR). Přebytečné povolenky v MSR se budou dál rušit, práh se ale zvedne ze 400 na 700 milionů. Opatření je vnímané jako krok ke stabilizaci cen povolenek.
Lídři EU řešili ceny energií a ETS2. Říjnový summit Evropské rady ovládla diskuse o cenách energií a rozpočtu. Státy V4 s podporou Itálie a Řecka prosadily do závěrů summitu z 15.–16. října výzvu k posouzení dopadů ETS2. Odklad ETS2 do roku 2030 kvůli odporu Německa a dalších zemí neprošel. O odkladu ETS 2 se diskutovalo i na poli Evropského parlamentu. Polští konzervativci a frakce ECR podle Rapporteuru zahájili tažení za odklad startu ETS2 z roku 2028 na rok 2031.
Komise navrhla odklad metanových pravidel. Evropská komise 14. října navrhla o rok odložit povinnost zahraničních dodavatelů ropy a plynu monitorovat a vykazovat metan. Europoslanci 22. října podpořili odklad o tři roky, podobně se k tomu staví i skupina členských států EU a nechybí mezi nimi ani Česko. Diskuse o tom, na jak dlouho nařízení odložit, proto pokračuje.
Země V4 chtějí podpořit průmysl z unijních peněz. Ministři zodpovědní za energetiku ze zemí Visegrádu jednali s komisařem Danem Jørgensenem a žádají dočasnou výjimku, aby mohli z fondů EU podpořit průmysl zatížený drahými energiemi.
EU zmírnila postoj k těžbě v Arktidě. Nová arktická strategie Evropské komise už nepožaduje mezinárodní zákaz nových vrtů ropy a plynu. Předcházel tomu silný lobbing Norska. Úředníci při představení ujišťovali, že EU arktickou ropu a plyn nebude těžit ani kupovat.
Europoslanci podporují zmírnění konce spalovacích motorů. Frakce EPP, S&D a Renew se dohodly, že nová auta mají v roce 2035 snížit emise o 87,5 % místo 100 %. Výbory Evropského parlamentu pro dopravu a průmysl kompromis schválily 22. října. Stejné frakce se také shodly, že národní cíle pro elektromobily ve firemních flotilách nebudou závazné.
Státy odmítají, aby Brusel zasahoval do daní z elektřiny. Ministři energetiky 29. října v Lucemburku odmítli pravidlo, podle kterého by daň z elektřiny nesměla být vyšší než daň z plynu. Víc než tucet zemí včetně Česka nechce ani jednotnou metodiku síťových tarifů určovanou Komisí.
Jaderná aliance chce jádro v cílech po roce 2030. Země jaderné aliance se 29. října na okraj Rady EU pro energetiku sešly pod belgickým vedením. Žádají, aby unijní energetický rámec po roce 2030 plně počítal s jádrem vedle obnovitelných zdrojů. Součástí aliance je i Česko.
EU má pozici pro COP31. Ministři životního prostředí 12. října schválili vyjednávací pozici EU pro COP31. EU chce, aby COP31 místo nových cílů přinesla hlavně plnění starých, včetně odklonu od fosilních paliv a rychlejší elektrifikace.
Co nás čeká tento měsíc?
4. listopadu – Komise představí pracovní program na rok 2027. Z programu bude jasné, jaké klimatické a energetické návrhy Komise příští rok chystá a v jakém kvartálu. Komise ve stejný den zveřejní i výroční zprávu o zjednodušování.
4. listopadu – Výbor Evropského parlamentu ENVI hlasuje o emisních limitech pro auta. Europoslanci z výboru pro životní prostředí budou hlasovat o kompromisu EPP, S&D a Renew. Ten mění dosavadní konec spalovacích motorů od roku 2035 na snížení emisí o 87,5 % a dalších 7,5 procentního bodu by šlo započítat díky nízkoemisní evropské oceli. Dále bude hlasovat o korporátních flotilách a zjednodušení některých technických požadavků u motorových vozidel. Legislativa se v případě hladkého schválení výborem přesune do programu plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. To se uskuteční ve dnech 23.-26. listopadu.
9.–20. listopadu – Klimatická konference COP31 v Antalyi. EU jede do Turecka s pozicí, která místo nových cílů žádá plnění těch stávajících, hlavně odklon od fosilních paliv a rychlejší elektrifikaci.
18. listopadu – Komise představí akt o oběhovém hospodářství. Návrh má podle indikativního programu Komise zvýšit nabídku i poptávku po recyklovaných surovinách a snížit závislost na dovozu kritických surovin. Ve stejném dni představí i akt o pokročilých materiálech.
24. listopadu – Evropská komise představí podzimní balík evropského semestru. Součástí jsou i doporučení členským státům, která se mohou týkat cen energií a podpory, jež je mají tlumit.
26.–27. listopadu – Mimořádný summit EU k rozpočtu. Předseda Evropské rady António Costa chce dohodu o rozpočtu na roky 2028–2034 už v listopadu. Klíčovým sporem jsou nové vlastní zdroje rozpočtu, mezi které Komise navrhuje zařadit i část výnosů z ETS a z uhlíkového cla CBAM.
V listopadu poběží také další kola jednání o síťových tarifech, zdanění elektřiny a odkladu metanového nařízení.