Evropská rada dnes v Bruselu potvrdila závěry pravidelného Evropského semestru. V jeho rámci dostala letos Česká republika od Evropské komise jen dvě doporučení. Přesto českou vládu čeká v následujících měsících mnoho práce zejména v oblasti elektronizace státní správy či v otázce snížení administrativní zátěže pro podnikatele.
Česko má za sebou další posun v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek. Používání Národního elektronického nástroje bude za rok pro ministerstva povinné. Už více než půl roku také platí nový zákon, který může přinést řadu zjednodušení. Stále ale chybí větší důraz na kvalitu, kterému by pomohla podpora pro odbornou přípravu zadavatelů.
Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
Čeští farmáři si stěžují na nekalé praktiky obchodních řetězců. Diskuse nyní znovu ožívá i na evropské úrovni a Česká republika spolu s dalšími zeměmi představila možná řešení.
Fenomén sdílené ekonomiky si rychle našel mnoho příznivců. Jsou mezi nimi však i takoví, kteří v ní našli pohodlné podmínky pro svůj byznys kvůli nejasnostem v tom, co vlastně sdílená ekonomika je. Proti nim se bouří řada tradičních podnikatelů, zejména z oblasti ubytovacích služeb nebo taxi. Touto problematikou se začala zabývat i Evropská komise.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Podvody s tachometry postihují až třetinu všech ojetých automobilů, což stojí zákazníky v celé EU podle konzervativních odhadů…
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Vláda bude schvalovat akční plán pro proměnu znevýhodněných regionů, mezi které patří i Ústecký kraj. Ten mimo jiné chystá novou energetickou koncepci. Proměnit ale bude potřeba i myšlení lidí. Hovořilo se o tom během debaty, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.
Získat stavební povolení není v Česku nic jednoduchého. Novela stavebního zákona měla přinést změnu, v současné podobě však budou její dopady omezené. Myslí si to i ředitelé stavebních firem.
Česká republika by se novým iniciativám Unie v oblasti sociální politiky neměla bránit. Může se tak přiblížit ostatním členským státům a pojistit si lepší budoucnost. Další výhody sociální dimenze EU nám přiblížil bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.
Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
Posílení společné obranné a bezpečnostní politiky patří mezi evropské priority ČR, uvedl premiér Sobotka na páteční konferenci v Praze. Členské země se už shodly, že chtějí spolupráci prohloubit. Komise k tomu přidala výhled do roku 2025.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. EU chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily.
Společným tématem celé Evropy byla v uplynulém týdnu bezpečnost. Kromě toho jsme sledovali volby ve Velké Británii, výpověď bývalého šéfa FBI a situaci na Blízkém východě.
