Evropský parlament dnes přijal text revidované směrnice o vysílání pracovníků. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové, která s kontroverzní revizí nesouhlasí, zpřísnění pravidel zásadně naruší fungování volného pohybu služeb a konkurenceschopnost uvnitř EU.
Navržená unijní pravidla, která včera podpořil Evropský parlament, posílí dohled nad investicemi ze zahraničí. Rozhodování o jejich bezpečnosti ale má zůstat v rukou členských států.
Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Praze se tak dál nedaří prosadit, aby země Unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systém známý jako „reverse charge“.
Vesmírná agentura GSA již šest let úspěšně působí v Praze. Rozsah jejích zodpovědností se stále rozšiřuje. Existují v ČR domněnky, že se chystá oslabení pražské centrály. Česká vláda se zasazuje o úzkou spolupráci s agenturou a o navýšení jejích aktivit.
Pokud chce být V4 v příštích desetiletích konkurenceschopná, měla by se více zaměřit na probíhající digitální revoluci a zavádění moderních technologií. Levná pracovní síla totiž v budoucnu už nebude lákadlem pro zahraniční investory.
Nastavení fondů EU by mělo lépe reflektovat potřeby českého venkova. Upozornilo na to Sdružení místních samospráv ČR v tzv. Vepříkovské deklaraci. S jeho místopředsedou Radimem Sršněm jsme proto hovořili o tom, jak by se mělo čerpání strukturálních fondů změnit.
Polští a čeští zákonodárci chtějí posílit roli národních parlamentů v evropských otázkách. Chtějí i posílit bilaterální spolupráci mezi parlamenty a zamezit snižování příspěvků z kohezních a zemědělských fondů EU.
ČR by měla zlepšit důchodový systém a zadávání veřejných zakázek. Také by měla podporovat atraktivitu učitelské profese a zapojit matky s dětmi, handicapované a méně kvalifikované osoby do trhu práce. Doporučila jí to unijní exekutiva.
V pravidelné zprávě o připravenosti na vstup do eurozóny hodnotila Evropská komise sedm zemí včetně Česka.
Většina unijních zemí pravděpodobně stihne přijmout národní legislativu upřesňující GDPR včas. Česká republika mezi nimi ale není. Nejdůslednější v přípravě na nové nařízení byli Irové, kteří se musí vypořádat s tím, že na jejich území sídlí ty největší internetové společnosti.
GDPR umožňuje ukládat vysoké pokuty. Úřad na ochranu osobních údajů ale připomíná, že i teď může ukládat pokuty do výše až 10 milionů, a žádná z finančních sankcí nepřevýšila ani polovinu této sumy. Obce prý pokutuje v řádech desetitisíců korun.
Česká ekonomika zažívá hospodářské oživení, stále si však nedokázala poradit s výzvami, kterým již několik let čelí. Problémem je nedostatek pracovních sil nebo udržitelnost veřejných financí spojená se stárnutím populace.
Česká veřejná správa je na nová pravidla ochrany osobních údajů připravená a žádné problémy neočekává. Důvodem je i fakt, že úřady dodržovaly dosud platnou českou právní úpravu, která je vcelku přísná. Náklady úřadů přesto dosahují statisíců korun.
Regulace českého chleba, zákaz řízení kvůli přeškrtnutému symbolu nebo focení jen se souhlasem. Kdo to mohl vymyslet? No, hádejte…
ČR patří do skupiny zemí, kterým Evropská komise dlouhodobě vyčítá špatný stav ovzduší. Společně se Slovenskem a Španělskem ale navrhla opatření, která mohou situaci zlepšit. Jiné země jsou na tom hůř.
Společnou zemědělskou politiku EU čekají změny, čeští zemědělci se ale nedokáží shodnout na tom, jak by měla budoucnost evropského zemědělství vypadat. Diskuse se omezuje na zastropování dotací.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
České zemědělství je závislé na dotacích z EU a jakákoli změna financování může mít na tuzemské podniky výrazný dopad. Shoda na budoucí podobě společné zemědělské politiky EU ale zatím v Česku chybí.
