Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.
Nařízení GDPR přináší mnoho novinek, kdo ale dodržoval stávající pravidla, neměl by mít s přechodem na novou legislativu problém. Objevuje se však stále více těch, kteří na GDPR chtějí vydělat. Z toho důvodu straší starosty i podnikatele, kteří platí velké částky za zbytečné analýzy, metodiky a opatření.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Aby se mohla EU rozhodovat rychleji a jednodušeji v zahraniční politice a bezpečnosti, mohlo by se u některých otázek upustit od jednomyslného rozhodování, myslí si šéf Komise. Podle české ministryně obrany Šlechtové se vláda bude tímto námětem teprve zabývat.
Dobrá spolupráce policie, zpravodajců a armád je podle britské premiérky výhodná pro Spojené království i Evropskou unii. Podle šéfa Komise Junckera by se měla bezpečnost řešit odděleně od ostatních záležitostí, jako je například obchod.
Evropská unie je pro některé symbolem nesmyslných regulací. Jak to zvrátit? Podle Jourové je klíčem otevřená a srozumitelná komunikace.
Zastánci czexitu nemají žádnou alternativu. Nejsou schopni nabídnout vůbec nic, říká šéf českých odborů.
Společná obrana má být pouze úkolem NATO. Stálá strukturovaná spolupráce EU nemá tuto roli ohrozit. USA a další mimounijní země se však obávají opaku. Česko chce stát v čele jednoho ze 17 projektů struktury PESCO. Na obranu ale příliš nepřidá.
Bezpečnost, migrace, konkurenceschopnost, inovace nebo budování infrastruktury. Takové priority bude Babiš prosazovat na pátečním neformálním summitu evropských lídrů příští týden, kde se má jednat o budoucím víceletém rozpočtu EU. Oblasti, kam budou po roce 2020 proudit evropské peníze, si má podle něj Česko určovat samo, nikoliv Evropská komise.
Česká vláda v demisi schválila přistoupení k fiskálnímu paktu. Teď je na řadě Parlament a prezident. Podle premiéra Babiše neznamená ratifikace fiskálního paktu automatické přistupování k euru. ODS je však proti podpisu smlouvy.
Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců. Otázkou však zůstává, jakým způsobem by se měl zvolit příští předseda Evropské komise. Podle europoslanců by měl zvítězit kandidát jedné z evropských stran. Visegrád je ale proti.
Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Střídání letního a zimního času je pro řadu Evropanů problém. Podle některých studií dokonce ohrožuje lidské zdraví. Tématem se proto dnes zabývali europoslanci.
Na nákupy po internetu v rámci Evropské unie se již nebude vztahovat takzvaná zeměpisná blokace – tedy krok, kdy internetová stránka zablokuje nebo automaticky přesměruje zákazníky na jiný web z důvodu jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného pobytu.
Ekonomové a zástupci podniků se obávají snah vyvést Českou republiku z Evropské unie. Z hospodářského hlediska podle nich takový krok nedává smysl.
Už teď je možné zažádat si o evropské dotace na založení tzv. dětské skupiny, která slouží třeba místo družiny. Nová směrnice by navíc v Česku prodloužila otcovskou dovolenou a zpřístupnila by flexibilnější pracovní dobu.
Ne všechny výrobky na společném trhu podléhají jednotným pravidlům. Přesto mohou být prodávány napříč EU, pokud plní předpisy alespoň jednoho členského státu. V praxi ale tzv. princip vzájemného uznávání dostatečně nefunguje. Komise to chce změnit pomocí dobrovolného prohlášení a větším povědomím o předpisech členských států. Usnadní tím přeshraniční obchod. Spotřebitelé si budou moci vybrat z širší nabídky.
