Spolupráce zemí EU v oblasti obrany bude zase o něco intenzivnější. Má upevnit vztahy s NATO a vyrovnat obchodní spory s USA. Potřeba budou i finance na boj s migrací. Takové výsledky přineslo dnešní zasedání Rady pro zahraniční záležitosti.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Diskuse o reformě azylové a imigrační politiky EU jde do finále. Již ve čtvrtek se sejdou v Bruselu lídři EUí, od kterých se očekává, že se shodnou na kompromisu. Podle odborníka Hrabálka na tom má podíl i situace v Německu.
Česko je zemí nízkých mezd a pro učitelskou profesi to platí dvojnásob. Platy českých učitelů ve srovnání s ostatními absolventy vysokých škol patří k dlouhodobě k nejnižším v Evropě.
Česko trápí nedostatek učitelů – vzdělaní lidé raději pracují v lukrativnějších zaměstnáních, učitelské platy jsou totiž pod průměrem platů ostatních absolventů vysokých škol. Podle ředitele gymnázia Hynka Bouchala musí nutně dojít ke změně, jinak kvalitní lidé do škol nepůjdou.
Aktuální je bavit se o tom, v jakém typu EU chceme být a zda se umíme najít v některém z modelů, které přicházejí v úvahu, ať je to tvrdé jádro EU, vícerychlostní unie, či model koncentrických kruhů, říká Jan Zahradil.
Směrnice o zbraních v Česku stále budí odpor. Vznikla petice, která žádá novelu ústavního zákona o bezpečnosti, zakotvující právo na legální vlastnictví zbraní. Zároveň petice vyzývá zástupce ČR, aby evropskou směrnici odmítli.
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 – diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.
ČR se bude muset vyrovnat s několika výzvami v oblasti vědy a výzkumu. Patří mezi ně závislost na evropských dotacích a potřeba udržet provoz center, která vznikla za peníze z EU. Posílit by se měly vazby podniků a vědecké sféry.
Podpora EU se po krizových letech opět zvyšuje, méně než polovina však evropskému bloku stále nevěří. V ČR důvěřuje EU pouze 37 procent dotázaných.
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
Nový cíl EU – do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 32 %. Čeští ekologové výsledek vítají, ČR se ale podle některých mohla zapojit do konečné dohody víc. České ekonomice to přesto může přinést 1,5 % HDP ročně.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Evropští poslanci dnes schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu po odchodu Británie. Místo současného počtu 751 mandátů se bude od příštího roku rozdělovat ve volbách 705 poslaneckých míst. Česko bude mít i nadále 21 křesel.
Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.
Členské země by se měly samy rozhodovat, jak přispějí k řešení migrační krize, říká německá kancléřka. Český premiér Babiš odmítá, že by Česko mohlo neochotu přijímat uprchlíky kompenzovat finančními příspěvky.
