V Estonsku se pomalu rodí nápad na vytvoření vlastní virtuální měny s názvem Estcoin. Její budoucnost je prozatím nejistá, pokud ale v budoucnu skutečně vznikne, doplní už existující digitální občanství. V rámci e-Governmentu to jsou právě Estonci, kteří udávají tempo a směr. Není tedy překvapivé, že nápad na novou kryptoměnu přišel zrovna od nich.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil cestu po zemích střední a východní Evropy. Podívejte se, jak se vztah Francie a východních členů EU vyvíjel v předešlých letech.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Společná obchodní politika EU je jedním ze základů evropské integrace. A po novém směřování USA se nám na tomto poli otevírají nové možnosti. Ve vztahu k Británii chce však Brusel s jednáním o budoucím vzájemném obchodu ještě počkat. Londýn ale začíná být nervózní a chce otázku budoucích vztahů otevřít už na podzim.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Libyjská vláda se odhodlala k radikálnímu kroku. Ze svých teritoriálních vod vykázala plavidla nevládních organizací, které zde pomáhaly zachraňovat migranty plavící se na přeplněných a nestabilních člunech přes Středozemní moře do Itálie. V poslední době se objevovaly zprávy, že organizace svým jednáním podporují převaděče, a posilují tak migraci. Italská i česká vláda rozhodnutí Libye vítají.
Němci a Francouzi chystají rozsáhlou reformu placení daní. Společně tak chtějí zakročit proti nízkému zdanění digitálních platforem a internetových gigantů. Mířit chtějí především na službu Airbnb, ale také na Google, Facebook nebo Amazon.
Podle některých členských zemí EU je nový návrh Komise na ochranu osobních údajů příliš přísný. Rádi by do něj zakomponovaly ustanovení, podle kterého by si společnosti poskytující telekomunikační služby mohly po určitou dobu uchovávat data svých uživatelů. Zdůvodňují to zejména potíráním trestné činnosti.
Roboti, kteří dojí krávy místo zemědělců, již nejsou vizí budoucnosti. V Česku je takových přístrojů přes 200 a jejich obliba stále roste.
Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
Prohloubit evropskou integraci, nebo neprohloubit? Přinášíme přehled témat, o kterých se v EU debatuje.
Lídři zemí jihoamerického bloku Mercosur se shodli, že chtějí výrazně posílit svou účast na mezinárodním obchodě. Prvním krokem má být rychlé vyjednání obchodní dohody s EU. Podle odborníků jsou však tyto plány příliš ambiciózní.
Evropská komise chce omezit výskyt nebezpečného akrylamidu, který vzniká zejména při smažení a pečení brambor. Milovníci brambůrků a hranolek se však o své pochoutky obávat nemusí. Nařízení se bude týkat zejména výrobců potravin.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán opět vystoupil v rumunské obci Baile Tusnad, kde před třemi lety pronesl známý projev, ve kterém vyjádřil své sympatie k neliberální demokracii. Nyní se pustil do kritiky Evropské komise, kterou označil za „inkvizitora“. Stejně tak přislíbil svou podporu polské vládě, proti které Komise zvažuje spuštění článku 7 Smlouvy o EU.
Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
Zemědělské dotace tvoří příliš velkou položku v rozpočtu EU. Nejvíce financí přitom směřuje obřím zemědělským podnikům. Evropská komise to chce změnit, české ministerstvo zemědělství nikoli.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
