Návrhy Komise na snížení podílu konvenčních biopaliv a jejich nahrazení těmi pokročilejšími nenechají spát farmáře ani spotřebitele. Jaké jsou důsledky navržených změn pro české i evropské zemědělství? Názory se liší.
Méně biopaliv z potravinářských plodin a více vyspělejších biopaliv z jiných zdrojů, navrhuje Komise. Česká vláda návrh nepodporuje, odborníci ano z důvodu negativních dopadů konvenčních biopaliv na životní prostředí. Česko a další členské státy EU ale na takový krok nejsou dostatečně připraveny.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.
Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
Precizní zemědělství nabízí řadu výhod. Dokonce může zemědělcům ulehčit práci spojenou s administrativou a papírováním. Kontroly a inspekce totiž v budoucnu možná nahradí satelitní snímky a data.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Za dva týdny budou mít členské země k dispozici návrh, jak zlepšit jejich vzájemnou komunikaci v rámci EU. Podle Bohuslava Sobotky by se mohlo jednat například o méně formální setkání státních tajemníků pro evropské záležitosti.
Myslím, že vytvoření evropské armády většina států podporuje a také že to má většinovou podporu obyvatelstva i v pseudoneutrálních státech jako je Rakousko či Finsko, říká garant zahraniční politiky Pirátů Mikuláš Peksa.
Kvůli Rusku a Číně potřebuje Evropa USA a atlantickou vazbu. Své problémy ale musí umět řešit sama, říká Ivan Gabal (KDU-ČSL).
Zemědělské dotace pro velké podniky vyvolávají rozpor mezi českými zemědělci. Zatímco jedni tvrdí, že velké podniky si zaslouží podporu, druzí by jejich příjmy z dotací omezili.
Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Ačkoliv jsou v EU plány na prohloubení Hospodářské a měnové unie (HMU) hlavním tématem posledních měsíců, mezi členskými státy nepanuje shoda na nové podobě eurozóny. A co na to Česká republika? Je země připravená zapojit se do HMU naplno a přijmout euro? Anebo jsou obavy z dvourychlostní Evropy zbytečné a Česko může setrvat mimo eurozónu i nadále? Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
