Dva týdny před odchodem Velké Británie z EU se v Bruselu naplno rozjíždějí debaty, o jakou dohodu s Londýnem bude usilovat zbývajících 27 zemí vzhledem ke krátkému období na její uzavření do konce roku. Ve hře je celá řada priorit.
Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.
Evropská komise pod von der Leyenovou podle deníku Die Welt změní svou politiku vůči zemím V4. Bude tvrdá v otázkách právního státu, ale zároveň s V4 povede strukturovaný dialog, jehož cílem je vzájemný respekt a uvolnění napětí uvnitř EU.
Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?
Digitalizace, přechod na bezuhlíkovou ekonomiku i demografické změny si vyžadují zvýšenou pozornost. EU proto nezahálí a zamýšlí posunout svou sociální politiku zase o krok dál, a to zajištěním kvalitní práce, adekvátních mezd i možností pro zlepšení dovedností.
Plánovanou konferenci o budoucnosti Evropy by chtěla Evropská komise zahájit 9. května, na který připadá Den Evropy, potvrdila eurokomisařka Dubravka Šuicaová. Do velké debaty o budoucím fungování EU a jejích institucí by se měli zapojit politici, občané i různé organizace.
V roce 2019 se „české“ téma tzv. dvojí kvality potravin a dalšího zboží dostalo na evropské úrovni do širšího povědomí. Co se vloni událo a jaký vývoj můžeme očekávat letos?
Evropská komise bude pozorně sledovat, zda po brexitu Británie dodržuje všechny závazky v oblasti práv unijních občanů a nejen ty. Poslance EP o tom dnes ve Štrasburku ujistila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová i vyjednavač pro brexit Michel Barnier.
Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení?
Redakce EURACTIV.cz dlouhodobě sleduje vývoj v jednotlivých agendách Evropské unie – od snahy vytvořit funkční azylovou politiku až po založení Úřadu evropského veřejného žalobce. K jakému posunu došlo v předchozím roce a jaká jsou očekávání od roku 2020?
I ve třetím čtení prošel Dolní komorou prováděcí zákon k výstupové dohodě. Do oficiálního odchodu zbývá 22 dní. Nyní bude na tahu Sněmovna lordů, následně královna a Evropský parlament. Poté začnou jednání o budoucím partnerství mezi Británií a Unií.
Klima, brexit, ale i stále nedořešená migrační otázka. Redakce EURACTIV.cz připravila přehled klíčových evropských témat roku 2020.
Nová Evropská komise na příští rok přislíbila začátek dvouleté Konference o budoucnosti Evropy, která má být širokou platformou pro dohodu nad budoucím fungováním Unie. Podle Česka je potřeba vyhnout se přehnaným očekáváním.
Pátá největší světová ekonomika a druhá největší evropská ekonomika odchází z Unie. Jaký ekonomický dopad bude mít brexit?
Českou republiku zastupuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. Zatímco deset z nich pokračuje ve svém předchozím mandátu, jedenáct nováčků se v bruselských kancelářích zabydlelo teprve nedávno. EURACTIV.cz zjišťoval, jaké jsou jejich první zkušenosti, čemu se chtějí věnovat a jaké jsou jejich ambice.
Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie.
Evropská unie začne připravovat legislativu, která by umožnila přijímat sankce za porušování lidských práv proti jednotlivcům. Ode dneška bude mít EU také chodník slávy pro lidskoprávní aktivisty.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měly unijní státy aktivněji a účinněji používat společnou zahraniční politiku. Řekl to novinářům po jednání Rady pro zahraniční záležitosti, kterou poprvé vedl nový vysoký představitel Josep Borrell.
