Předseda Evropské rady Charles Michel dnes přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, který má počítat s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožnit větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.
Evropský parlament dnes podpořil mandát Komise k vyjednávání o budoucích vztazích EU s Británií. Europoslanci v přijatém usnesení zdůraznili, že by Brusel měl trvat na sladění podmínek pro unijní a britské firmy v klíčových oblastech.
Premiéři a prezidenti zemí EU se příští týden setkají v Bruselu, aby se pokusili najít kompromis ohledně budoucího víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn věří, že jednání bude úspěšné.
Po odchodu Británie může být jednodušší přijímat legislativu EU v oblasti justice a vnitřních věcí, institucionálních a rozpočtových záležitostech a zahraniční politice. Britský hlas bude scházet v podpoře vnitřního trhu.
Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.
Země spoléhající na příjmy z evropských fondů nehodlají ustoupit z požadavku, aby v novém víceletém rozpočtu Evropské unie po roce 2021 zůstal na kohezní politiku stejný objem peněz.
V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš tradičně nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.
Británie byla pro Evropskou unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem, uvedlo dnes trio předsedů unijních institucí ve společném prohlášení.
Evropský parlament dnes schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit.
Venkovské oblasti v Česku často zaostávají v modernizaci a potýkají se se strukturálními problémy. Řešením se může stát přístup nazvaný „chytrý venkov“, který zapadá i do budoucích plánů EU.
Evropská unie a Británie do konce roku nestihnou vybudovat kompletní podobu svého budoucího vztahu, nové partnerství se bude zavádět postupně, po částech, říká britský analytik.
Členské země Evropské unie podporují zahájení debaty s občany, která však nemusí vést ke změnám fungování unijních institucí. Shodla se na tom dnes v Bruselu většina ministrů členských zemí odpovědných za evropská témata.
Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Nové partnerství mezi EU a UK má být vyčerpávající, unijní sedmadvacítka nechce vyjednávání dělit na sektorové dohody, prohlásil včera v rozhovoru s BBC irský premiér Varadkar, podle něhož bude mít EU v nadcházejících rozhovorech silnější pozici.
Spotřeba potravin a jejich plýtvání roste stejně jako objem odpadu. EU už několik let usiluje o omezení tohoto trendu. Nástrojem pro to je oběhové hospodářství založené na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a opětovném využívání výrobků.
Evropská komise představila svou vizi konference o budoucnosti Evropy, která by měla dát běžným občanům šanci promluvit do fungování EU. Co si pod takovou konferencí představit a co od ní očekávat? Zeptali jsme se eurokomisařky Dubravky Šuicové.
Rok 2020 by podle dosavadních plánů měl znamenat revoluci ve vyšetřování dotačních a jiných finančních podvodů napříč Unií. Nejpozději do prosince má totiž oficiálně zahájit svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce, o jehož zřízení se mluví už od 90. let.
Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované SZP stále visí otazník. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru.
