9. 5. 2007
Prezidentské volby v Turecku: situace po prvním kole
Autor se zabývá příčinami a možnými důsledky situace po prvním kole volby tureckého prezidenta.
Úvod / Politika / Aktuálně v EU /
Aktuálně v EU
5. 4. 2007
Je stavba plynovodu na dně Baltského moře v rozporu se solidaritou mezi členskými státy?
Autor se zabývá tématem plynovodu vedoucího baltským mořem mezi Německem a Ruskem. Plánovaná stavba vzbudila v loňském roce odpor Polska, ale i dalších zemí v regionu. Kde zůstala evropská solidarita?
19. 3. 2007
Jak se kalila Evropa
Autor se ohlíží za padesátiletou minulostí procesu evropské integrace. Čeho Evropa od té doby dosáhla?
27. 2. 2007
Kosovský stát se blíží
Autor se zabývá Ahtisaariho plánem pro Kosovo. Do 10. března 2007 musí Kosovo OSN představit svůj návrh kompromisu. Jaký bude?
19. 12. 2005
Ochrana spotřebitele v podmínkách Evropské unie
Každý občan je zároveň spotřebitelem a Evropská unie věnuje velkou pozornost ochraně zdraví, bezpečí a dobré ekonomické situace spotřebitelů. Podporuje jejich práva na informace a vzdělání a pomáhá jim bránit jejich zájmy.
3. 10. 2005
Občanství EU a imigrace ve španělském kontextu
Článek se zabývá španělským postojem ke konceptu evropského občanství v kontextu imigrace.
30. 8. 2005
Předčasné volby v Německu
Spolkový prezident Horst Köhler dne 21. července 2005 podle očekávání vyhlásil rozpuštění německého Spolkového sněmu a uvolnil tak cestu pro konání předčasných voleb. Ty by se měly konat 18. září. Vyhověl tím žádosti německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, kterému byla hlasováním Spolkového sněmu 1. července 2005 vyslovena nedůvěra, protože se mnoho poslanců vládní sociálně demokratické SPD a jejího koaličního partnera, Zelených, zdrželo hlasování. Schröder si chtěl tímto manévrem zajistit nejen potřebnou podporu pro provádění reforem zejména v oblasti zdravotnictví a pracovního trhu, ale chtěl především v předčasných volbách sjednotit vlastní stranu a zabránit levicovému uskupení WASG a postkomunistické PDS, aby se stihlo zkonsolidovat.
29. 8. 2005
Co znamená dánská výjimka z evropského občanství
Dánské království se evropské spolupráce neúčastní v plném rozsahu. Po negativním výsledku referenda o Maastrichtské smlouvě v červnu 1992 si vyjednalo čtyři výjimky (opt-outs): ze společné měny euro, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí, obranných aspektů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropského občanství.
9. 8. 2005
Co všechno potřebujete vědět o Evropském ombudsmanovi
V tomto roce je tomu deset let, kdy začal na úrovni Evropské unie pracovat Evropský ombudsman (Evropský ochránce práv). Za tu dobu z něj vyrostla instituce, která je obecně respektována a váží si jí a důvěřují jí občané EU. Evropský ombudsman tak patří mezi nejznámější ombudsmanské instituce na světě a řadí se mezi nejlepší.
2. 8. 2005
Jestliže doma používáme termín zahraničí, nemyslíme tím již Evropu
Autor se pokouší najít odpověď na otázku, zda vůbec existuje evropská identita.
1. 8. 2005
Evropské občanství jako faktor tvorby společné evropské obrany
Evropské občanství jako soubor několika společných práv občanů členských států pochopitelně nemá přímý vliv na obranyschopnost Evropské unie. Z pohledu konstruktivistické teorie se ale občanství může stát cenným příspěvkem na cestě k jednotné evropské obraně.
27. 7. 2005
Romové v EU rok poté
Vstup ČR do EU byl vnímán jako šance na integraci a uplatnění Romů v národní i evropské společnosti a výzva k řešení problémů v oblasti sociální, bytové, vzdělanostní i lidských práv.
8. 7. 2005
Evropská bezpečnostní a obranná politika ve světle transatlantických vztahů
Evropská bezpečnostní a obranná politika je přes svou krátkou historii úspěšným projektem. Zároveň je ve své dnešní podobě akceptovatelná pro drtivou většinu států a politických aktérů na obou březích Atlantiku a je v zásadě i v souladu s transformující se transatlantickou vazbou. Akceptovatelnost EBOP a její soulad s transatlantickou vazbou jsou dány dlouhodobě a na obou březích Atlantiku vyjadřovanou potřebou, aby Evropa byla schopna vyjít ze své bezpečnostní závislosti na USA, převzala odpovědnost za dění „ve svých sférách vlivu“, použijeme-li toto imperiální označení, a přispěla i svými prostředky k obraně Západu.
4. 7. 2005
Evropou nezní Osudová
Všechna předchozí rozšíření s sebou přinesla otřesy a emoce. Shodou okolností jsem třikrát stála poblíž, když se přijímali noví členové do Evropské unie. V roce 1975 jsem byla u přijetí Anglie a Irska, v roce 1986 Španělska a konečně v loňském roce České republiky. Pro obyvatele Česka z této zkušenosti vyplývá zajímavá zpráva: ani v minulosti to nováčci v EU neměli nijak snadné.
14. 6. 2005
Jsou Francouzi tak hrozní? Co s tím, že se nás Západoevropané bojí
Z české perspektivy může působit krize kolem referenda ve Francii jako úlet překrmené společnosti, která už neví, co vlastně chce. Pokud se nás francouzské a holandské ne vůbec nějak týká, pak jenom negativně. Řekněme to rovnou: je především projevem strachu z nových členských zemí a projevem odporu k dalšímu rozšiřování Unie.
1. 6. 2005
Francouzi rozhodli
V neděli 29. května proběhlo ve Francii dlouho očekávané referendum o ústavní smlouvě Evropské unie. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že francouzští voliči smlouvu odmítnou. Avšak pětina nerozhodnutých dávala tušit, že si výsledkem nemohl být nikdo jistý. Výsledek francouzského referenda byl s napětím očekáván zejména v institucích EU, odkud zaznívají hlasy, že případné francouzské „Ne“ prakticky znamená konec tohoto projektu.
30. 5. 2005
Česká republika v Evropské unii: roční vysvědčení
Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v EU je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do EU. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů, črtaných v období krátce před vstupem.
27. 5. 2005
Kde leží geografický střed EU a Evropy?
Jednotný konsensus, kde leží geografický střed Evropy i EU, neexistuje. Výpočty a měření nejsou jednotná a záleží vždy také na úhlu pohledu na celou problematiku a na použitých metodách.