Zdravotní systém v České republice stojí před výzvou v podobě stárnutí populace, které z dlouhodobého hlediska ohrožuje stabilitu českých veřejných financí. Ve svých doporučeních to zdůrazňuje Evropská komise. Jaká jsou možná řešení?
„Referendum má podle britského práva pouze poradní povahu, takže čistě teoreticky by se jím britská vláda nemusela řídit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu vede výbor pro právní záležitosti JURI. V interview jsme hovořili o tom, co EU a Velkou Británii čeká v případě tzv. brexitu a také tehdy, pokud by Britové v dnešním hlasování členství země v EU podpořili.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Evropská komise zveřejnila nový návrh směrnice o vysílání pracovníků v EU, který vyvolal v České republice silnou kritiku, pod tlakem některých členských zemí. „Přestože je iniciátorkou legislativy, řada impulsů vychází od členských států. Komise si obvykle před přijetím návrhu členské státy testuje a v tomto případě si musí být jistá, že pro návrh bude dostatečná podpora v Radě,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono.
Třetina národních parlamentů v EU vystavila v polovině května návrhu směrnice o vysílání pracovníků v EU tzv. žlutou kartu. Evropská komise, která se musí ke stanovisku legislativců vyjádřit, to má v plánu udělat ještě před tím, než se instituce EU uzavřou kvůli letním prázdninám. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové je vůle to stihnout ještě v první polovině července.
Systém modrých karet byl v EU přijat již v roce 2009, ale brzy se ukázalo, že nefunguje. Statistiky hovoří o tom, že využívání systému je nedostatečné – pouze 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU, což znamená, že kvalifikovaní pracovníci volí jiné destinace, které s EU hospodářsky soutěží, píše v komentář česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE).
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
„Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje. Popsala se spousta papírů, které plánují e-Government zlepšit, ve skutečnosti to ale nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EurActiv předseda poslaneckého hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO). Vláda si prý musí nejprve uvědomit, že je e-Government důležitý. Za nedostatečné elektronické služby veřejné správy podle něj může i zaostalá digitální infrastruktura.
Proces discharge, tedy schvalování účetní závěrky unijních institucí, by neměl být omezen jedním rokem, ale měl by představovat běh na dlouhou trať. Instituce, jejichž hospodaření prochází kontrolou, by se měly z chyb poučit a do budoucna zlepšit svůj přístup k vynakládání peněz z rozpočtu EU. I na to upozorňuje zpráva o hospodaření Evropské komise, kterou nedávno schválili europoslanci.
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
Současná pravidla pro vysílání pracovníků jsou zastaralá a je potřeba je modernizovat. Evropa si nemůže dovolit, aby občané přestali projektu věřit. „Podporu občanů potřebujeme,“ říká v rozhovoru pro EurActiv komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová, která koncem minulého týdne navštívila Českou republiku.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.
Česká europoslankyně (ANO/ALDE) Martina Dlabajová ve svém komentáři nastiňuje, jak by podle ní mělo být pohlíženo na evropský rozpočet. Svou vizi promítla do zprávy o udělování rozpočtového absolutoria, jejíž vypracování měla jako členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu na starost. Zpráva byla výborem minulý týden schválena. Jak vypadá její „novátorský“ pohled?
Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.
Chaos v evropské elektroenergetice „nezavinili“ ani Němci, ani OZE. Jde o komplex různých vlivů, které ve stále větším tempu ovlivňují českou, evropskou i světovou energetiku. Jedním z nich je liberalizace evropských trhů s elektřinou, která začala vlastně teprve nedávno, v půlce 90. let. Lipská burza existuje teprve od roku 2000. Takže kdy vlastně byla ta bájná doba bez dotací a s tou správnou „tržní“ cenou elektřiny?, ptá se ve svém komentáři Milan Šimoník.
Směrnice, která by měla podle Evropské komise lidem vyslaným za prací do zahraničí zaručit stejnou odměnu, jakou pobírají domácí pracovníci, nepřinese větší spravedlnost, ale naopak se může podepsat na konkurenceschopnosti firem z ekonomicky slabších zemí. Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové, která spolu s dalšími kolegy v Evropském parlamentu nová pravidla kritizovala, se to může týkat i České republiky. Proti návrhu se staví i čeští zaměstnavatelé.
