Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
Za necelý měsíc mají evropští lídři diskutovat o tom, jakým směrem by se měla EU dále vyvíjet a jak reformovat eurozónu. Bez stabilního Německa ale pravděpodobně žádná významná rozhodnutí nepadnou.
Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Obě dvě evropské agentury sídlící v Londýně se přesunou do západní části kontinentu, a to do Amsterdamu a Paříže. Praha a Bratislava přitom patřily mezi favorizované kandidáty. Nedostaly však potřebný počet hlasů a o vítězích nakonec musel rozhodnout los.
Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.
Díky nové metodologii výpočtu antidumpingových opatření bude mít EU lepší obranu proti levným čínským dovozům, které ohrožují například oceláře. „Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. Je ovšem zřejmé, že i tuto novou metodu Čína napadne u WTO a je proto třeba nadále celou situaci bedlivě sledovat,“ píše ve svém komentáři europoslanec ODS Jan Zahradil.
Členské státy budou rozhodovat o přesunu evropských agentur z Velké Británie. Česko usiluje o bankovní agenturu EBA. Zásadní bude pro šance Prahy předcházející hlasování o budoucím sídle lékové agentury EMA. Hlavní nevýhodou pro Prahu by mohly být platové koeficienty EU.
Celoevropské tísňové volání 112 známe asi všichni. Europoslanci však mají s touto linkou velké plány. V budoucnu by se nám tak mohlo stát, že nám od „sto dvanáctky“ přijde SMS zpráva varující před hrozící katastrofou či teroristickým útokem. Už od dubna pak na tuto linku bude v případě nehody povinně a hlavně automaticky volat každé nové auto.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Deklarace katalánské nezávislosti byla anulována. Osm katalánských exministrů bylo uvězněno. První polovina listopadu v Katalánsku přinesla demonstrace, protesty a stávku. Podívejte se na náš přehled.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Evropskou komisi čeká v příštích měsících tuhý boj za prosazení ambiciózní reformy telekomunikací v EU. O její podobě před nedávnem začal jednat i Evropský parlament a Rada EU a prozatím se zdá, že Komise bude muset své názory přehodnotit. Členským státům se nelíbí zejména snahy o větší centralizaci. Europoslanci zase chtějí více výhod pro spotřebitele.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku schválil definitivní podobu nařízení o spolupráci dozorových orgánů v oblasti…
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Majitelé elektráren na obnovitelné zdroje, kteří si vyrábějí pro vlastní spotřebu, by měli mít do budoucna výhodnější postavení. Navrhuje to evropská směrnice, kterou teď projednávají členské země EU a europoslanci.
