Kontrolní výbor Evropského parlamentu si posvítí na Čapí hnízdo
Čapí hnízdo bude příští týden předmětem debaty europoslanců z kontrolního výboru. Jeho členem je i Tomáš Zdechovský, o kterém Babiš prohlásil, že celá kauza je jeho výplodem.
Čapí hnízdo bude příští týden předmětem debaty europoslanců z kontrolního výboru. Jeho členem je i Tomáš Zdechovský, o kterém Babiš prohlásil, že celá kauza je jeho výplodem.
„Naše srdce jsou vám stále otevřena.“ Tak zní vzkaz předsedy Evropské rady Donalda Tuska směrem k Britům, kteří se rozhodli opustit EU. Brexit už ale oficiálně běží, a pokud by Británie změnila svůj názor, musela by se s tím zřejmě obrátit na Soudní dvůr EU.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Lesy přispívají k boji se změnami klimatu. V Evropě se jejich plocha stále rozšiřuje, a mohou tak pomáhat urychlovat snižování emisí skleníkových plynů. ČR vyrovnávání emisí jejich pohlcováním a ukládáním do půdy a lesů zvládá s přehledem, dostatečné to ale není. Na čem by mohla ještě zapracovat?
Evropská unie posiluje projekty podporující zlepšení životních podmínek obyvatel rizikových afrických zemí. Chce tím mimo jiné zastavit velké migrační vlny.
Myšlenku nového hlasování o členství v EU nadhodil Nigel Farage, který byl hlavním podporovatelem brexitu během kampaně předcházející britskému referendu. Většina Britů si nové hlasování nepřeje. Kdyby se ale konalo, vyslovili by se podle průzkumů proti brexitu.
Bulharsko aktuálně předsedá Radě EU a tento týden oznámilo, že by do června chtělo vstoupit do mechanismu směnných kurzů, který je krokem na cestě ke společné evropské měně. Čeká ho ale ještě řada reforem.
Lesy vytvářejí i pohlcují oxid uhličitý, který zapříčiňuje globální oteplování. K vyrovnání této rovnováhy pomáhá evropská legislativa, aby i lesní hospodářství a zemědělství přispívaly k závazkům EU v boji se změnou klimatu. A bude tomu tak i po roce 2020. Co zůstane při starém a jaká nová opatření lze od novely nařízení pro sektor LULUCF očekávat?
Evropská komise zatím proplatila Česku 65 miliard korun, tedy jen 11 % z částky, kterou má ČR v současném programovém období vyčerpat. Nejhůře jsou na tom programy pro podnikatele, výzkum, vývoj a vzdělávání.
Internetové společnosti mají za úkol odstranit nelegální obsah na svých stránkách. Nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu. Požádaly proto Komisi o ujasnění.
Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
Evropa se snaží finančně pomáhat Africe. Investice do rozvojové pomoci se však ani zdaleka neblíží částce, kterou do svých zemí posílají samotní migranti. Takzvané remitence umožňují africkým rodinám lepší život nebo třeba rozvoj podnikání, na druhou stranu mají i své nevýhody.
Íránské ozbrojené síly tvrdí, že se jim podařilo uklidnit nepokoje. Situace v Teheránu je však nadále napjatá, sociální sítě čelí zákazům a studenti zůstávají ve vězení. Brusel má proto v plánu pozvat si „na kobereček“ íránského ministra zahraničí.
Pojem „zaměstnanec“ by v budoucnu mohla nahradit nová celoevropská definice „pracovníka“. Komise si od toho slibuje více práv pro pracující, zaměstnavatelům ale může přinést problémy.
Do léta mají vzniknout doporučení, ve kterých oblastech by toho EU mohla dělat méně. V Bruselu na tom má pracovat speciální skupina.
Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je „V jednotě je síla“ a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.
Nové nařízení o ochraně osobních údajů se dotkne každého, kdo jakýmkoli způsobem uchovává nebo zpracovává osobní data. Jde tedy o obrovské množství podnikatelů, živnostníků, veřejných institucí nebo organizací. Velká část z nich ale stále neví, jak k novým pravidlům přistoupit. Co jsou tedy ty základní kroky, které by měl co nejdříve učinit každý, koho se GDPR týká?