Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Na jaře vznikne nový evropský seznam nelegálních obchodních praktik. Česká eurokomisařka Jourová chce navrhnout, aby postihoval i dvojí kvalitu potravin. Na tu si dlouhodobě stěžují východní země EU.
Od března 2019 čeká Velkou Británii přechodné období, kdy bude stát mimo EU, ale bude muset respektovat její předpisy. Občané zemí EU, kteří do Británie přijdou v tomto období, už by neměli mít stejná práva jako ti, kdo se v zemi usadí před brexitem. Chce to premiérka Mayová, ale Unie to odmítá.
Pití balené vody se domácnostem prodražuje, a ještě produkuje zbytečný plast. Navíc je potřeba zlepšit přístup ke kvalitní pitné vodě i pro obyvatele unijních zemí, kteří s tím dnes mají problém. Změnu mají přinést nová evropská pravidla.
Evropské nařízení o ochraně osobních dat je strašákem pro firmy i obce. Panika je ale zbytečná, podnikatelé a veřejná správa by si hlavně měli zjistit, zda a jak se jich nová pravidla týkají. Česko má navíc tendenci chovat se „bruselštěji než Brusel“.
Unie posiluje bezpečnost na Středozemním moři. Nová operace nese název Themis a soustředí se nejen na pašování migrantů, ale třeba drogy a přeshraniční kriminalitu. Problémem zůstává také situace v Itálii a Řecku, kde se řada lidí stává obětí obchodu s bílým masem.
Česko zůstává čistým příjemcem financí z EU, což znamená, že z evropského rozpočtu více dostává, než do něj odvádí. Po dobu svého členství v EU dostala ČR již 1,211 bilionu korun.
Členské země posilují spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Bude PESCO pro NATO překážkou? Jaký je význam Evropského obranného fondu? Jak může Česká republika těžit z nových forem spolupráce? Co to bude znamenat pro české firmy? Ptali jsme se Tomáše Weisse.
ČR je mezi zeměmi, kterým hrozí právní postih za špatnou kvalitu ovzduší. Přijala už opatření v dopravě, vytápění domácností i průmyslu. Evropská komise chce ale vidět výsledky.
Eurozóna je z krize venku. Loni rostla ekonomika 19 zemí platících eurem nejrychleji za posledních 10 let. HDP EU se rovněž zvýšil.
Ministr zemědělství v demisi, Jiří Milek, včera v Bruselu otevřel téma afrického moru prasat. Evropské země by podle něj měly více spolupracovat v boji proti této nebezpečné nákaze. S eurokomisařem pro zemědělství také jednal o budoucnosti společné zemědělské politiky. Obhajoval před ním dotace pro velké agrární podniky.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Ve dvou minutách se unijní sedmadvacítka dohodla na přechodném období po brexitu. Potrvá od 29. března 2019, kdy má Británie oficiálně vystoupit, až do konce roku 2020. Během této doby budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, ačkoliv již na jejich vytváření nebudou mít vliv. Návrh Londýna na dvouletý přechod neprošel.
Předsedové Evropské unie poblahopřáli Zemanovi ke znovuzvolení do funkce. Oba se podle jejich slov těší na další spolupráci s českou hlavou státu. Jeho euroskeptické názory spíše ponechali stranou.
Čapí hnízdo bude hodnoceno jako projekt financovaný z národní dotace, nikoliv z evropských fondů. Díky tomu Česko nepřijde o slíbené finance z EU. Rozhodlo o tom dnes ministerstvo financí. Jeho vyjmutí v polovině ledna odmítla Regionální rada ROP Střední Čechy. Po dnešní obměně složení Rady se očekává schválení vyřazení.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Přejeme příjemný zážitek z páteční a sobotní volby, mírné napětí při sčítání hlasů a výsledek podle Vašich představ.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
