Setkání lídrů Německa a Francie se neslo v duch posílení zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU a zamýšlené reformy eurozóny.
Migrace bude jedním z hlavních témat summitu EU, který se bude konat 28. – 29. června 2018 v Bruselu. Diskuse se bude týkat nového opatření pro boj s migrací, další pomoci libyjské pobřežní stráži nebo kroků proti přesunům migrantů mezi členskými státy EU.
Americká cla na ocel a hliník by se českého průmyslu výrazně dotknout neměla. Panují ale obavy z přetížení evropského trhu levnou ocelí především z Číny, ale i z amerických cel na dovoz evropských automobilů. EU v obou případech chystá protiopatření.
Jednostranné kroky v oblasti migrace by podle Angely Merkelové mohly vést k dominovému efektu a mohly by mít negativní dopad na EU. S dalšími unijními státy proto bude jednat o tom, zda vracet některé migranty rovnou z německých hranic.
Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 – diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.
Energetický systém založený na OZE může existovat už v polovině století a náklady by měly být o něco málo dražší než současné technologie, tvrdí Radostina Primovová a Rebecca Bertramová.
Podpora EU se po krizových letech opět zvyšuje, méně než polovina však evropskému bloku stále nevěří. V ČR důvěřuje EU pouze 37 procent dotázaných.
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
Pašerácký gang byl dnes odsouzen na 25 a méně let vězení za přepravu migrantů z maďarsko-srbských hranic do západní Evropy v nebezpečných podmínkách. Protistrana požadovala doživotí. To maďarský soud zamítl, podle něho šlo o „vědomé opomenutí“ a „jednání v afektu“.
Nový cíl EU – do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 32 %. Čeští ekologové výsledek vítají, ČR se ale podle některých mohla zapojit do konečné dohody víc. České ekonomice to přesto může přinést 1,5 % HDP ročně.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Britové nesetrvají po svém odchodu z EU v jednotném trhu ani v Evropském hospodářském prostoru, jak žádali labouristé či horní sněmovna parlamentu. Jejich požadavky nebyly dolní sněmovnou vyslyšeny.
Polská vláda stále nečiní dost pro plné zabezpečení vlády práva v zemi, kde je ohrožena nezávislost soudních institucí. Europoslancům to dnes řekl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans,
Evropští poslanci dnes schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu po odchodu Británie. Místo současného počtu 751 mandátů se bude od příštího roku rozdělovat ve volbách 705 poslaneckých míst. Česko bude mít i nadále 21 křesel.
Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos, prohlásil dnes nizozemský premiér na půdě Evropského parlamentu. Zároveň vyzval EU k větší jednotě,
Rakouští a italští politici se zastávají rozhodnutí italské vlády odklonit plavidlo Aquarius s více než 600 uprchlíky na palubě. Evropský parlament chce co nejrychlejší reformu evropských pravidel pro azyl. Evropská komise přidělí více peněz na migrační politiku.
Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.
O nutnosti reformovat autorské právo se diskutuje roky. Hlavním důvodem je rozšíření digitálních technologií, které změnilo způsob, jak se lidé k autorským dílům dostávají. Europoslanci budou příští týden rozhodovat, jak naloží s návrhem reformy, který v Unii vzbuzuje kontroverze.
