Evropský parlament dnes definitivně schválil odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy.
Obchodní dohoda EU-Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie.
Europoslanci dnes podpořili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise.
Takzvané kotlíkové dotace, určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech, přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek podílely jen minimálně, říká NKÚ.
Evropská komise odložila o rok nařízení o odlesňování, informoval dnes na síti X český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Výborný už dříve žádal o posunutí účinnosti, protože podle něj nařízení nebylo dostatečně připravené a firmám chyběly informace.
Česko podle ministerstva zemědělství požaduje po Evropské komisi, aby odložila termín, odkdy budou muset české firmy plnit nové nařízení proti odlesňování.
Jde nám o to, aby adaptační opatření nevytvářela další emise. Vždy proto hledáme řešení v souladu s přírodou, říká o projektech dolnorakouské agentury Tino Blondiau, tamní odborník na oblast klimatu. Češi jsou podle něj úspěšní například v obnově říčních koryt.
Zimy téměř bez sněhu, prudké výkyvy teplot, sucho a na druhou stranu silné deště. To jsou některé průvodní jevy klimatické změny, které trápí jižní Moravu. Zápolí s nimi ale i v sousedním Rakousku, a proto regiony spojily síly.
Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich…
Jihomoravský kraj je v Česku je jedním z nejzasaženějších regionů klimatickou změnou. Na začátku roku představil vlastní plán, jak se se změnou klimatu vypořádat. Ani ostatní kraje v boji nezůstávají pozadu.
Polský správní soud ve Varšavě nařídil opětovné zhodnocení dopadů těžby v dole Turów na životní prostředí. Zatímco české ekologické spolky slaví, v Polsku rozhodnutí vyvolalo kritiku.
Řada evropských regionů se potýká s dopady silných dešťů, v jiných oblastech je zase úroda postižena velkým suchem. Evropská komise se proto rozhodla přijmout opatření, která mají zmírnit dopady extrémního počasí na produkci ovoce, zeleniny a vína.
Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
České předsednictví v Radě Evropské unie v noci na dnešek dohodlo s vyjednavači Evropského parlamentu podobu nařízení, které má omezit podíl EU na odlesňování planety.
Potravinové zabezpečení a boj proti odlesňování, omezování pesticidů a rozvoj lesnictví v EU či včasné spuštění strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP). Tak vypadají klíčové priority, které si český resort zemědělství stanovil pro nadcházející půlrok v předsednictví Rady EU.
Česko se již nyní potýká s klimatickou změnou. K jejím projevům patří pravidelné povodně i chřadnoucí lesy. Jak se na ni Česko připravuje? A jak mu s tím pomohou evropské peníze?
Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.
Maďarsko porušilo své povinnosti vyplývající z práva Evropské unie, neboť dlouhodobě nedodržovalo limity pro čistotu ovzduší. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU.
