Zákaz skládkování má v Česku platit od roku 2024. Konec skládek je ale jen první krok na cestě k oběhovému hospodářství, které zajišťuje efektivní využívání všech zdrojů.
Česko se podobně jako jiné země EU trápí s kvalitou ovzduší. Mezi hlavní znečišťovatele patří průmysl a vytápění domácností, větší pozornost se ale podle odborníků musí zaměřit i na dopravu. Ta dělá potíže hlavně ve větších městech.
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
Zemědělci nejsou zodpovědní za erozi půdy. Problémy vycházejí z celé řady faktorů, mezi kterými je i betonování krajiny či změna klimatu.
Čeští zemědělci použili loni více pesticidů než v předchozích roce. Podle ministerstva zemědělství na tom má podíl Evropská unie, která mnohé účinné látky zakazuje. Řada pesticidů však zůstává na trhu, přestože se jedná třeba o velmi nebezpečné endokrinní disruptory.
„Pozitivní příklady ze zahraničí přitom existují. Jmenovat lze stáže pro studenty a studentky humanitních studií na technických univerzitách. Pokud studujete historii, můžete strávit určitý čas na technické škole, kde se zabýváte třeba historií nějaké technologie. Díky tomu se dostanete do nového prostředí a můžete si vytvořit kontakty,“ říkají v rozhovoru autorky studie Gender a energetika.
Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Severoatlantická aliance se nedávno rozrostla o nového člena. Teď už je ale na scéně další žadatel o členství. Rozdíly mezi východem a západem však přetrvávají, a to například ve dvojí kvalitě potravin. Důležitým tématem zůstává ochrana klimatu. Hlavním hráčem na tomto poli bude zřejmě Čína.
Restrukturalizace regionů historicky zaměřených na těžký průmysl, těžbu surovin a uhelnou energetiku je téma, které v posledních letech…
Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Ministři na Radě pro energetiku rozhodli, že cíl pro energetickou účinnost má být nezávazný. To se nebude shodovat s postojem europoslanců. Česko si chce při plnění úspor pomoci obnovitelnými zdroji. Na Radě v Lucemburku také bránilo jádro.
Peníze z Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat investice, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti.
EU by podle propočtů neměla mít velký problém se splněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, i když ho členské země a europoslanci teprve projednávají. Parlament by mohl tlačit na vyšší závazek – argumentem může být mimo jiné padající cena technologií.
Pokud se bude majitel elektromobilu v budoucnu stěhovat do nového bytu, může očekávat, že parkovací místo s nabíječkou bude mít připravené. Počítá s tím alespoň nový návrh evropské směrnice.
Snížit administrativní zátěž pro podnikatele, zajistit udržitelnost důchodového systému nebo zkvalitnit vědu a výzkum. I letos předložila Evropská komise Česku doporučení pro reformy, které mohou posílit jeho hospodářství. Jak se na vybraná témata dívají čeští odborníci?
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Zvyšování energetických úspor přinese nová pracovní místa a podpoří reindustrializaci Evropy, říká v rozhovoru pro EurActiv polský europoslanec Adam Gierek (S&D), který je zpravodajem směrnice o energetické účinnosti.
