Největší část z celkem 182 miliard korun přidělených pro ČR z unijního plánu obnovy má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, která zahrnuje zlepšení dopravní infrastruktury, odklon od využívání uhlí a přípravu na dopad klimatické změny.
Od roku 2022 nebude možné na evropském trhu prodávat hnojiva s vysokým obsahem kadmia a dalších nebezpečných kovů, které představují riziko pro zdraví lidí i zvířat, a znečišťují životní prostředí. Předpokládá to nové nařízení EU, o jehož obsahu se na evropské úrovni debatuje už 10 let.
Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.
Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990.
Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.
Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů.
Přes 180 neziskových organizací, společností, mládežnických organizací a místních i regionálních iniciativ střední a východní Evropy vyzývá vlády svých zemí, aby aktivně podpořily Evropskou zelenou dohodu, a to ještě před jednáním Evropské rady.
Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou dnes schválila vláda.
Ministerstva životního prostředí a zahraničí dnes odpoledne podají podnět k Evropské komisi (EK) kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. České úřady jsou přesvědčené o tom, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii.
Jen prázdná slova na papíře. Právě tak popisují analytici českou strategii ochrany klimatu, kterou vláda přijala v roce 2017. Ze čtyřiceti opatření se Česku zatím podařila splnit pouze čtyři.
Premiéři zemí EU se na červencovém summitu dohodli na vytvoření fondu obnovy. Čerpání peněz ale nebude pro členské státy jednoduché, nejprve budou muset připravit plány, jak peníze z nového fondu využijí.
Evropu je i v rámci ochrany klimatu nutné propojit pomocí vysokorychlostních vlaků a nočních železničních spojů. Včera to v Berlíně u příležitosti železničního summitu unijních ministrů dopravy, zástupců Evropské komise (EK) a představitelů železničních společností prohlásil německý ministr dopravy Andreas Scheuer.
Spravedlivá transformace, tedy přechod evropských zemí a jejich regionů k nízkouhlíkové ekonomice, se netýká jen uhelného sektoru. Zásadní změnou bude muset projít také doprava. Jaké výzvy před sektorem stojí?
Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci zároveň podpořili využívání plynu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes pronese svůj vůbec první projev o stavu Unie. Jak si ve své pozici zatím vede Němka, která musí hned v prvním roce svého působení řešit patrně největší krizi v historii EU?
Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější.
V Evropské unii se vedle dlouhodobého zneužívání fondů či obcházení cel a daní stále více rozmáhají zločiny spojené s bojem proti změnám klimatu a ochranou přírody. Ve své každoroční zprávě to dnes uvedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
Česko má poslední rok na to, aby začalo plnit evropské cíle pro sběr vysloužilých elektrozařízení. Směrnice EU požaduje po státech, aby zpětně vybraly alespoň 65 % zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech. Česko a další mladší členové EU měli výjimku a mohli sbírat jen 45 %. Výjimka ale v srpnu 2021 skončí.
