Zelené dluhopisy EU budí u investorů rekordní zájem
První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním…
První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním…
Česká republika a Francie chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice. Ve společném prohlášení se mimo jiné píše, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii.“
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Evropa se plní elektroodpadem. O tom, jak situaci řešit, jak se to daří Česku a s jakými pravidly na sběr elektroodpadu přichází Evropská unie v podcastu Evropa zblízka hovořil Michal Mazal, předseda představenstva Asociace spotřební elektroniky.
Na nové směrnice a nařízení, s nimiž přichází zatím ve formě návrhů Evropská komise, je možné nahlížet jako na určitou formu revoluce. Co se stane, budou‐li muset být všechna nová auta od roku 2035 bezemisní? A je to vůbec možné?
Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétnější dopady jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign.
Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.
Unijní i české zemědělství se nachází na důležité křižovatce. O tom, do jaké míry se vydá směrem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, rozhodnou národní strategické plány společné zemědělské politiky i říjnové volby.
Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.
Nemáme na výběr, musíme transformovat ekonomiku a směřovat k udržitelnosti. Nesmíme přitom nenechat nikoho na holičkách, je to naše zodpovědnost, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Peter Dröll.
Evropská unie a její členské státy řeší, jak co nejrychleji dobudovat dopravní síť, která propojí milionové evropské aglomerace. Velkou výzvou budou nové klimatické ambice, které chce Evropská komise zapracovat do legislativy.
Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut. Vyplývá to z dopisu ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka.
Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Praha je přitom automobily doslova zahlcena, což může mít dopad nejen na samotnou dopravu, ale také na klima a lidské zdraví.
Soudní dvůr Evropské unie dnes vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun)…
V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.
Jak omezit emise z letecké dopravy? V současné době se nabízejí dva hlavní přístupy – přechod na ekologická paliva a snížení počtu letů. Zlatou střední cestou by mohla být kombinace obou scénářů, tedy náhrada fosilních paliv a využívání letecké dopravy pouze v nezbytných případech.
K dosažení klimatické neutrality bude nutné výrazně snížit emise. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut do tramvají, nebo nejlíp na kola. Rozmachu cyklistiky značně přispěla koronavirová opatření, evropské země však ještě musí dobudovat odpovídající infrastrukturu.
Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.