Unijní sankce mají skuliny. Nejčastěji se mluví o transakcích v kryptoměnách. Evropská komise se na ně chce více zaměřit. Účinné páky na kryptosvět však Bruselu stále chybí. To se má změnit.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Komise dnes ČR schválila režim odškodnění energeticky náročných podniků. Jde o odškodnění za vyšší ceny elektřiny, které firmám vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.
Ruská invaze na Ukrajinu již vyvolala změny v evropské energetické politice. To je třeba zohlednit v revidované Zelené dohodě, píše Alena Mastantuono.
Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Skutečností je, že jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina.
Europoslanci Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík z hnutí ANO vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila dopady válečného konfliktu na Ukrajině na Zelenou dohodu pro Evropu a evropský energetický sektor.
Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v Česku časově nerealizovatelný. Senát dnes mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027.
Evropská komise navrhla směrnici o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se zjednodušeně přezdívá uhlíkové clo. Záměrem je zpoplatnit dovozy produktů s vysokou uhlíkovou stopou a ochránit tak evropské producenty před nekalou soutěží. Co přinese clo ČR?
Dvacet kilometrů od portugalského pobřeží pluje obří plošina s třemi větrnými turbínami. Umí vyrobit elektřinu pro 60 tisíc domácností, čímž ročně pomůže uspořit tuny emisí uhlíku. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale je to existující projekt.
Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal v současné podobě podle analytiků kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu skončila. Dekarbonizace bude sice pokračovat, ale na mnohem racionálnějším a pragmatičtějším půdorysu.
Velké firmy působící v Evropské unii se podle dnešního návrhu směrnice z pera Evropské komise mají vyhýbat tomu, aby dovážely zboží vyráběné za pomoci zneužívání pracovních sil či dětské práce.
Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
Konference o budoucnosti Evropy (COFOE) ukazuje, co občany EU trápí i jaká navrhují řešení. Otázkou ale zůstává, jak budou doporučení od zhruba 800 občanů, kteří se tohoto bezprecedentního mnohojazyčného cvičení účastnili, vyslyšeny.
