Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané EU vyjádřit, jak si budoucnost sedmadvacetičlenného bloku představují.
Je téměř jisté, že peníze z Národního plánu obnovy nestihneme využít. Peníze se musí rozdělit do konce příštího roku a dočerpat do září 2026. Teď se hraje nikoliv o to, zda zvládneme vyčerpat všech 190 miliard korun, ale o to, kolik se nám podaří využít, píše Jakub Tomaštík.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Změnila válka na Ukrajině vnímání Green Deal? Jaké jsou hlavní otázky v oblasti udržitelnosti, které si nyní Evropa musí položit? Na tyto a další klíčové otázky odpoví CEE Sustainable Finance Summit (CEE Summit).
Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Jen v EU ročně vzniknou čtyři miliardy tun elektroodpadu. Zabránit jeho dalšímu vršení by mělo „právo na opravu“. Spotřebitelé by zase měli získat snazší přístup k opravám svých spotřebičů.
Zemědělci se musí vypořádat s rostoucími cenami a napjatým trhem. Pomoci jim může podpora, která do českých farem proudí z evropských fondů. Spolu s novou společnou zemědělskou politikou připutuje do ČR zhruba 40 miliard korun ročně.
Ozelenění se nevyhýbá ani finančnímu a bankovnímu sektoru. Jaká je budoucnost financí v evropském tažení za cílem klimatické neutrality do roku 2050? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Matúš Púll, manažer pro udržitelnost v České spořitelně.
Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že podle jejích kontrol nedostatečně třídí odpad před jeho umístěním na skládku. Podle exekutivy Evropské unie má Česko mezery v právních předpisech, které by měly tento problém na základě unijní směrnice řešit.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.
Prodlouženou záruční dobu, levnější a dostupnější opravy a konec takzvaných kazítek žádají poslanci Evropského parlamentu v dnes schválené rezoluci. Plánované zastarávání výrobků, které spotřebitele nutí k nákupu nového přístroje, by se mohlo zařadit mezi nekalé obchodní praktiky.
Peníze z transformačního fondu k úspěchu nestačí, klíčové je jejich transparentní rozdělení a efektivní využití. Jedině tak se ze strukturálně postižených regionů mohou stát prosperující oblasti lákající k životu a podnikání.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla.
Vášnivé debaty o delegovaném aktu taxonomie k jádru a plynu, který rozdělil europoslance i evropské lídry, neutichají. Obzvlášť v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které musí EU přehodnocovat svou energetickou politiku.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
