Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
S klimatickou změnou se pojí další velká krize, a to hrozící nedostatek potravin. Zemědělství však může s řešením této výzvy pomoci, a to šlechtěním nových odolných odrůd. Sledujte reportáž z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Pokud chceme mít v České republice ekologické zemědělce, musíme se nejprve zaměřit na vzdělávání, říká ředitel Farmářské školy Jiří Prachař.
Evropský rozpočet počítá s přidělením speciální finanční podpory mladým zemědělským podnikatelům. Jaké platby mohou mladí zemědělci očekávat?
Česká republika by chtěla získat od Evropské unie speciální podporu pro tuzemské zemědělce, aby jim pomohla čelit dovozu ukrajinského obilí a dalších produktů. Evropská komise chce ale finanční injekci dát pouze těm zemím, které s Ukrajinou přímo sousedí.
Pokud zemědělec začne provozovat ekologické zemědělství, půda se zregeneruje až za několik let. Výsledky se tedy dostaví třeba až po deseti letech, říká ekologický zemědělec Martin Hutař. Více v reportáži z ekologické farmy PROBIO.
Zemědělské dotace přinesou v následujících letech evropským farmářům zhruba 336 miliard eur. Stále větší podpora je věnovaná zemědělcům, kteří myslí na životní prostředí. Dotace ze všech farmářů ekologické zemědělce ale neudělají, zní od těch českých.
Jak se daří rozvíjet ekologické zemědělství v České republice? Blíží se země ke splnění evropských cílů pro toto odvětví? Na jaké bariéry místní farmáři narážejí a jaké jsou jejich zkušenosti s dotačním systémem?
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Zemědělská společnost Hořanská a.s. má jasno. Chce snížit spotřebu energie a omezit vlastní uhlíkovou stopu. Rozhodla se tak nejen kvůli ochraně klimatu a přírody, ale i z ekonomických důvodů. Více v reportáži přímo z farmy.
Jak motivovat mladé lidi k tomu, aby začali podnikat či pracovat v zemědělství? Jak se vyrovnat s hrozícím nedostatkem pracovníků? A jak mohou českým zemědělcům pomoci nové technologie či lepší osevní postupy?
Čeští zemědělci stárnou a mladých v oboru není dost. Problémem je nejen špatná pověst zemědělství, ale i nedostupnost půdy, shodli se řečníci na debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz.
Švédské předsednictví vrací na stůl téma biohospodářství. Spolu s ním v EU ožívá i debata o tom, jak biologické zdroje využívat bez toho, aby společnost narazila na „ekologické hranice“.
Dopady změny klimatu se nevyhýbají ani zemědělství, nejde ale pouze o sucho ohrožující úrodu. Jaké vlivy vědci pozorují? A může mít měnící se klima i pozitivní dopady? Odpovídá vědec Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.
Evropský „Green Deal“ je dnes strašákem průmyslníků i zemědělců. Co stojí za jeho vznikem? A je Evropská unie ve svých klimatických ambicích skutečně sólovým hráčem, jak se někdy v Česku říká?
Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.
Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.
