Evropské volby se blíží a následující měsíce rozhodnou o tom, jak se klíčová priorita aktuální Evropské komise a Evropského parlamentu – Zelená dohoda – propíše do budoucnosti zemědělství a potravinářství.
Prémiová ekologická platba měla motivovat zemědělce k tomu, aby hospodařili v souladu s přírodou. Podmínky pro získání dotace jsou ale natolik přísné, že si o ni požádalo pouze 50 farmářů.
Evropská unie nemusí navyšovat rozpočet na zemědělské dotace, přestože se objevují hlasy, že by tak měla učinit. V rozhovoru pro EURACTIV to uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Součástí nové evropské zemědělské politiky je i krizová rezerva, ze které může EU uvolnit peníze v případě akutní potřeby. Kvůli válce na Ukrajině se již druhým rokem rezerva rychle utratila, její navýšení však zatím Evropská komise nenavrhla.
Asociace soukromého zemědělství (ASZ) si stěžuje na prolomení stropů u zemědělských dotací. Velké zemědělské podniky měly mít nárok pouze na omezenou výši investičních dotací, původně plánované limity však nakonec neplatí. Podle ministerstva zemědělství je za změnou požadavek Evropské komise.
Většina národních strategických plánů reformované Společné zemědělské politiky (SZP) dává přednost ekonomické podpoře zemědělských podniků na úkor ambiciózních environmentálních opatření. Vyplývá to ze studie vytvořené pro Evropský parlament.
Mimoevropské země nejsou svazovány stále náročnějšími regulacemi a požadavky Green Dealu, proto jsou schopny vyrobit zeleninu levněji, často ale také mnohem méně ohleduplně k životnímu prostředí a k lidem, říká v rozhovoru Monika Nebeská.
Evropští zemědělci, kteří chtějí čerpat veřejné dotace z rozpočtu Evropské unie (EU), musí plnit přísná environmentální opatření. Ministerstvo zemědělství ČR nyní žádá EU o další dočasnou výjimku, díky níž by se mohla opatření zmírnit.
Evropská komise si chce na podzim posvítit na životní podmínky zvířat a součástí nové legislativy by měl být plošný zákaz klecových chovů. Česko by se mohlo stát lídrem v oblasti revize legislativy.
Je společná, a přece rozdílná. Nová evropská zemědělská politika vzbuzuje emoce, přitom by měla sloužit všem zemědělcům bez ohledu na obor podnikání či velikost pozemků, které obhospodařují. Tak jednoduché to ale není.
Jak se daří českým potravinářům? V čem jsou dobří a v čem vidí největší výzvy? A jak se daří českému zemědělství adaptovat na klimatické změny? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly z úst zemědělců z Královéhradeckého kraje.
Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
S klimatickou změnou se pojí další velká krize, a to hrozící nedostatek potravin. Zemědělství však může s řešením této výzvy pomoci, a to šlechtěním nových odolných odrůd. Sledujte reportáž z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy.
Pokud chceme mít v České republice ekologické zemědělce, musíme se nejprve zaměřit na vzdělávání, říká ředitel Farmářské školy Jiří Prachař.
Evropský rozpočet počítá s přidělením speciální finanční podpory mladým zemědělským podnikatelům. Jaké platby mohou mladí zemědělci očekávat?
Česká republika by chtěla získat od Evropské unie speciální podporu pro tuzemské zemědělce, aby jim pomohla čelit dovozu ukrajinského obilí a dalších produktů. Evropská komise chce ale finanční injekci dát pouze těm zemím, které s Ukrajinou přímo sousedí.
Pokud zemědělec začne provozovat ekologické zemědělství, půda se zregeneruje až za několik let. Výsledky se tedy dostaví třeba až po deseti letech, říká ekologický zemědělec Martin Hutař. Více v reportáži z ekologické farmy PROBIO.
Zemědělské dotace přinesou v následujících letech evropským farmářům zhruba 336 miliard eur. Stále větší podpora je věnovaná zemědělcům, kteří myslí na životní prostředí. Dotace ze všech farmářů ekologické zemědělce ale neudělají, zní od těch českých.
