Evropská unie se po týdnech jednání dohodla na zjednodušení společné zemědělské politiky – tedy pravidel, podle kterých evropští zemědělci hospodaří a získávají dotace.
Evropská komise má plán jak dostat mladé lidi do zemědělství. Slibuje jim startovací balíček ve výši až 300 000 eur. Evropské instituce se zároveň snaží dohodnout na úpravě nařízení o odlesňování. Více popisujeme v listopadovém Agri briefu.
Evropská komise slíbila zemědělcům úbytek byrokracie spojené s čerpáním dotací. V jaké je zjednodušování společné zemědělské politiky EU fázi? A jak chce EU omladit sektor? Dozvíte se v říjnovém Agri briefu.
Návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034 odhalil i obrysy a rozpočet budoucí zemědělské politiky. Jak to může dopadnout na české zemědělce? Jaká je česká pozice k návrhu? A co mohou přinést jednání? V novém díle podcastu odpovídá vrchní ředitel sekce pro fondy EU na ministerstvu zemědělství Pavel Sekáč.
Evropská obchodní politika zemědělce nepotěší. Evropská komise čerstvě přijala dohodu EU-Mercosur a otevřela dveře americkým produktům. Detaily popisujeme v záříjovém vydání Agri briefu.
Evropská komise v červenci představila návrh víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034. Jeho celková hodnota by měla činit dva biliony eur, což je rekordní částka. Zemědělci se ale v návrhu dočetli nepříjemné překvapení.
Kolik peněz chce dát Evropská komise na společnou zemědělskou politiku po roce 2027? A jak to vypadá se zastropováním dotací? Dozvíte se v prvním vydání Agri briefu.
V Evropě se pomalu rýsuje podoba společné zemědělské politiky. Čili plánu, jak v Evropě zajistit dostupné a kvalitní potraviny, aniž by na tom tratili zemědělci nebo životní prostředí.
Pokračovat v „business as usual“ nepřipadá v úvahu. Právě to je jedním ze závěrů celoevropského jednání o budoucnosti zemědělské politiky v Evropě, popisuje seniorní analytik evropské zemědělské politiky z ekologické organizace Greenpeace Marco Contiero.
Zástupci agrárních organizací z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska připravili společný apel pro novou Evropskou komisi. Vyzvali ji k uvolnění finančních prostředků z krizové rezervy EU.
Ministři zemědělství členských zemí EU v pondělí (24. června) jednali o budoucnosti zemědělského sektoru. Pod vedením belgického předsednictví se dohodli na konkrétních bodech, které budou moci předat novému vedení Evropské komise.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci tvořila v roce 2022 celkem 10,5 % zemědělské půdy v EU. V polovině června o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Evropská komise navrhla zrušit opatření, které ukládalo členským státům povinnost zajistit, že do roku 2027 bude většina kontrol zemědělských podniků souvisejících se společnou zemědělskou politikou EU prováděna pomocí fotografií se zeměpisnými značkami.
Jarní zemědělské protesty přiměly evropské instituce ke zmírnění některých podmínek, které musejí zemědělci plnit, aby mohli čerpat dotace z rozpočtu EU. Úpravu regulací už schválil Evropský parlament i členské státy – ty je nyní začínají převádět do praxe.
Zemědělské dotace občas mohou skončit v nesprávných rukou a je potřeba je vrátit zpět do evropského rozpočtu. Tento proces je ale v současné době zdlouhavý, upozornil Evropský účetní dvůr (EÚD). Evropská komise v reakci na zjištění auditorů zváží, jak problém řešit.
Pokud chce svět snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu a do roku 2050 pak dosáhnout klimatické neutrality, investice do snižování emisí v zemědělsko-potravinářském sektoru budou muset být 18krát vyšší než dnes a měly by dosáhnout přibližně 240 miliard eur ročně. Vyplývá to z nové zprávy Světové banky.
Poslanci Evropského parlamentu tento týden schválili úpravu společné zemědělské politiky (SZP) ve prospěch farmářů. Revidované podmínky budou platit již pro letošní žádosti.
Ekologické zemědělství by do roku 2030 mělo zabírat 25 % zemědělské půdy v EU – alespoň tak zní cíl, na kterém se EU před časem dohodla. Nyní se však objevují obavy, že EU do konce dekády své plány nesplní, a to kvůli nízké spotřebě.
Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.
