Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.
Autorka v analýze výstižně popisuje současné postavení Výboru regionů mezi institucemi Evropské unie. Upozorňuje na poměrně malé pravomoci výboru, takže je spíše nákladným diskusním klubem než efektivním poradním orgánem.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
Motto: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“
Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.
Výzkum a vývoj jsou v poslední době poměrně často skloňovanými výrazy, a to především v souvislosti s dohady ohledně nastavení nového systému přidělování státních dotací jednotlivým výzkumným ústavům a vědeckým společnostem. Součástí diskusí je rovněž polemika, zda by věda a výzkum neměly být více provázané s ostatními sektory české ekonomiky. V zahraničí je takto nastavený systém běžným standardem a výzkumné záměry jsou financované nejen ze státních peněz, ale i ze soukromých zdrojů.
