Výrobce dopravní zabezpečovací techniky AŽD Praha dnes na trati Kopidlno – Dolní Bousov zahájil jako první v Evropě oficiálně provoz autonomního vlaku na takzvané širé trati.
Česká republika musí v letošním roce zrychlit čerpání evropských dotací z některých operačních programů. Hrozí jinak, že včas nevyčerpá vyčleněné prostředky a o část peněz přijde.
Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto.
Evropská komise představila akční plán na podporu ocelářství a produkce kovů. Cílem je urychlit dekarbonizaci a udržet konkurenceschopnost evropského ocelářského sektoru a hutnictví, řekl dnes na tiskové konferenci komisař Stéphane Séjourné.
Kolem programu Evropské komise na „znovuvyzbrojení“ Evropy podle náměstka ministra financí Marky Mory zatím panuje řada nejasností. On sám by se nebránil, kdyby se v novém dlouhodobém rozpočtu EU přesunula do obrany část peněz dnes určených na kohezi nebo zemědělství.
V EU začala na politické úrovni debata o tom, jak bude vypadat budoucí dlouhodobý rozpočet. Diskuse jsou na začátku a variant je na stole hned několik. Už nyní je ale jasné, že jednání se mohou zkomplikovat více, než je zvykem.
Zemědělský fond loni farmářům zvýšil objem vyplacených evropských dotací, o které zemědělci žádají pomocí takzvané jednotné žádosti, na 14,57 miliardy korun.
Reflexe klimatické politiky, konkurenceschopnost jako priorita nebo nelehké vyjednávání o víeletém rozpočtu. Jaký bude rok 2025 v Evropské unii? Poslechněte si první letošní epizodu podcastu Evropa zblízka.
Vedle dotací, které mají pomoci uhelným regionům nastartovat nová, modernější odvětví, jsou v trojici českých krajů k dispozici také úvěry pro podnikatele. Využívání půjček místo dotací přitom v Česku zatím není moc časté.
Pokud jde o renovace budov, Česko a celou Evropu čeká malá revoluce. Její úspěch stojí a leží na dostatku kvalitních dat. Posbírat je není jednoduché, Češi ale mají plán, jak na to.
Tři strategické projekty pod taktovkou moravskoslezských univerzit míří na rozvoj vědy, vzdělávání a podnikání v kraji. Například v Karviné vzniká speciální centrum, které má vychovat mladé podnikatele. V regionu je jich totiž tradičně málo.
Unijní země a europoslanci se koncem listopadu shodli na podobě rozpočtu EU na rok 2025, stalo se tak až po vyjednávání v tzv. dohodovacím výboru. Jak tedy „kompromisní“ rozpočet vypadá? A jak by mohly rozpočty vypadat v budoucnu?
Karlovarský kraj chce využít speciální dotace z EU pro uhelné regiony na investice do výzkumu a vývoje, jejich úroveň je totiž v tomto regionu nižší než v porovnání s ostatními kraji v ČR. Za stovky milionů zde vznikají hned dvě centra zaměřená na inovace a lázeňství.
Moravskoslezský kraj, kdysi symbol těžkého průmyslu a uhelné těžby, dnes prochází zásadní proměnou. Region, který byl desítky let závislý na tradičním fosilním průmyslu, se musí přizpůsobit novým technologickým a ekologickým výzvám. Platí to nejen pro firmy, ale i pro zaměstnance.
Polská vláda nominovala do Evropské komise zkušeného úředníka a diplomata Piotra Serafina. Dohlížet by měl na unijní rozpočet a veřejnou správu. Během slyšení v Evropském parlamentu se mu podařilo získat si podporu, europoslancům slíbil třeba omezování byrokracie a větší důraz na hlas regionů.
Evropská unie potřebuje najít způsob, jak splatí svoje dluhy z doby pandemie a jak do budoucna zafinancuje všechny svoje nákladné priority, včetně snižování emisí. Na stole leží několik nápadů, kde nové zdroje rozpočtu hledat. Česku se moc nelíbí.
Střední uměleckoprůmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary (SUPŠKV) se chystá na zásadní proměnu. Získá novou budovu a stane se jednou z vlajkových lodí regionální transformace.
Jaký bude osud evropského rozpočtu a kohezní politiky? Zástupci evropských regionů a měst se obávají, že nové podmínky pro čerpání fondů by mohly výrazně omezit jejich přístup k financím. Klíčovou roli ve vyjednávání o rozpočtu pro roky 2028–2034, a tím pádem také o dalším osudu peněz pro regiony, bude pravděpodobně hrát předsednictví Kypru.
