Evropská komise Česku opět doporučila zvýšení a zlepšení zaměstnanosti žen s malými dětmi. Ocenila sice zvýšení kapacit pro péči o děti formou dětských skupin či mikrojeslí, ale upozornila na nedostatek flexibilních pracovních pozic.
Členské země by v budoucnu mohly do unijní kasy platit za nerecyklované plastové obalové odpady. Pomůže to ale v přechodu na oběhové hospodářství, které cílí na minimalizaci odpadu? EU kvůli němu přijala celý velký legislativní balíček.
Evropská komise do roku 2020 podpoří členské státy, které chtějí vstoupit do eurozóny, částkou překračující dvě miliardy eur. Navrhla i další kroky pro eurozónu, jako vytvoření stabilizační a investiční funkce.
Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.
Několik stávajících evropských programů se má spojit do nového fondu, který bude podporovat spolupráci justice, nevládní organizace a think tanky. Další peníze mají posílit boj proti podvodům.
Evropská populace stárne. A svět, ve kterém žije nová generace, se mění. Lidé se musí například přizpůsobovat digitalizaci. Dopady na sociální systém mají pomoci zmírnit evropské peníze.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Cílem podnikání nemusí být jen finanční zisk. Takzvané sociální podniky vznikly proto, aby pomáhaly lidem uplatnit se na trhu práce – zejména pak těm, kteří dosud příliš štěstí neměli.
Za národní bezpečnost sice nadále odpovídají členské státy, Komise jim ale pomocí financí a vzájemnou koordinací pomáhá s řešením problému radikalizace. Evropský účetní dvůr unijní exekutivě doporučil posílit koordinaci svých aktivit.
Nastavení fondů EU by mělo lépe reflektovat potřeby českého venkova. Upozornilo na to Sdružení místních samospráv ČR v tzv. Vepříkovské deklaraci. S jeho místopředsedou Radimem Sršněm jsme proto hovořili o tom, jak by se mělo čerpání strukturálních fondů změnit.
Podle představitelů Slovenska a Maďarska se země V4 debatě o dodržování zásad právního státu nebojí. Podmínka, na kterou se má vázat čerpání evropských peněz, má být ale stejným způsobem platná pro celou sedmadvacítku, říkají.
Polští a čeští zákonodárci chtějí posílit roli národních parlamentů v evropských otázkách. Chtějí i posílit bilaterální spolupráci mezi parlamenty a zamezit snižování příspěvků z kohezních a zemědělských fondů EU.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Po těžbě uhlí čeká severočeský region nová budoucnost, kterou je potřeba koncepčně promýšlet, zaznělo na kulatém stole k restrukturalizaci uhelných regionů a příležitostem, které v tomto směru nabízí EU.
Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.
Česká republika může nabídnout příklady dobré praxe v oblasti vzdělávání, naplňování potřeb trhu práce nebo začleňování sociálně vyloučených osob. Do Středočeského a Ústeckého kraje se za tímto účelem vydá šestičlenná delegace europoslanců.
Sociální Evropa přináší českým zaměstnavatelům i zaměstnancům řadu příležitostí i výzev. Firmy mohou například poskytovat své služby přes hranice, musí ale dodržovat mnohdy komplikovanou legislativu EU chránící pracovníky.
Základní návrh dlouhodobého evropského rozpočtu po roce 2020 je na světě. Co Evropská komise navrhla a co na to říkají čeští politici?
