Předsedové vlád zemí EU se již od pátku (17. července) snaží dohodnout na fondu obnovy evropské ekonomiky. Spor se vede nejen o objemu fondu a způsobu rozdělení peněz mezi jednotlivé členské státy. Hraje se o víc.
Složitým hledáním kompromisů v klíčových sporných tématech dnes už třetím dnem pokračuje summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád se snaží přiblížit shodě na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku.
Soud Evropské unie označil za nepřípustnou a neopodstatněnou žalobu českého senátora Lukáše Wagenknechta na Evropskou radu, která podle politika z Pirátské strany protiprávně odmítla vyloučit premiéra Andreje Babiše ze svých zasedání o unijním rozpočtu.
Premiéři EU se po půl roce setkávají u kulatého stolu a rozhodují o ekonomické obnově Evropy. S jakou pozicí přijel do Bruselu předseda české vlády?
Zástupci autoprůmyslu zemí Visegrádské skupiny požadují, aby Evropská unie odložila účinnost některých regulatorních opatření alespoň o půl roku. Výrobci totiž vlivem koronavirové krize nemohou vyhovět některým novým technickým či administrativním požadavkům.
EU musí bojovat proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům. Musí také přimět velké technologické firmy, aby podléhaly spravedlivému zdanění. Stojí to v ambiciózním plánu Komise na reformu daňové politiky.
Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19, tzv. fondu obnovy.
Německo přebírá předsednictví Rady EU v komplikované situaci. Musí Unii pomoct dostat se z koronavirové krize a zprostředkovat kompromis v otázce obnovy ekonomik. Evropské státy včetně Česka a Slovenska na něj navíc vzhledem k jeho síle hodně spoléhají.
Rakousko chce uzpůsobit chystaný unijní fond obnovy tak, aby větší podíl pomoci dostali nejchudší členové EU. Peníze by pak měly směřovat do oblastí, jako jsou výzkum, digitální infrastruktura nebo ochrana klimatu.
Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik.
Sněmovna dnes podpořila postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na Evropské radě podpořil.
Evropský parlament dnes odsouhlasil navýšení finanční pomoci pro uprchlíky v Turecku. Ta je sice užitečná, dlouhodobě udržitelné řešení však nenahradí. Turecké vládě se navíc úplně nezamlouvá.
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o dvě desítky miliard eur. Fond obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem plánuje zachovat ve výši 750 miliard eur.
Poslanci Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN vyzvali premiéra Babiše, aby příští týden podpořil plán obnovy ekonomik EU. Podle nich nelze hledět jen na okamžitý finanční prospěch ČR, ale je třeba vzít v potaz i kondici dalších evropských ekonomik.
Ve čtvrtek se na návrh KDU-ČSL uskuteční mimořádná schůze Sněmovny ke zhodnocení koronavirové situace na Karvinsku…
Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po dnešním jednání předsedů vlád ve Varšavě.
