Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.
Holding Agrofert prostřednictvím twitteru vybízel některé poslance Evropského parlamentu, aby hlasovali proti rezoluci kritizující střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedlo to dnes několik europoslanců.
Evropská komise přišla s novým nástrojem, kterým chce vymáhat dodržování principů právního státu. I přes kritiku europoslanců jej ale zatím neuplatňuje. Kdy přijde jeho čas? A sáhne Evropský parlament po žalobě na Komisi?
Kauza střetu zájmů premiéra Babiše míří k Úřadu evropského veřejného žalobce. Ten by měl převzít všechny závažnější věci s dopadem na rozpočet EU, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v ČR půjde zhruba o 60 trestních kauz.
České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.
EU by mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) navíc, pokud se na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhne dohody o stanovení minimální daně ze zisku globálně fungujících firem ve výši 15 procent.
Evropská unie má ode dneška společný nástroj pro boj s podvody či zneužíváním společných fondů. Po mnoha letech diskusí a příprav zahájil činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).
Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.
Každá krize je příležitostí ke změně. Evropa už několikrát dokázala, že se umí poučit a odrazit ode dna. Naděje tkví v chytrých investicích, které povedou k modernizaci ekonomiky a k opětovnému nastartování hospodářského růstu.
Projekty v příhraničí mají svá specifika, pravidla i vlastní fond. Stále více se ale podobají těm spolufinancovaným z kohezních fondů, což může někdy přinášet komplikace. Shodují se na tom koordinátoři i realizátoři projektů na českých hranicích.
Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá zrušení výzev a jejich nové vypsání, jinak je kraj připraven obrátit se na soud.
Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.
Polská vláda nepostupovala při prodlužování těžby v dole Turów v souladu se zákony, provoz dolu měl skončit v dubnu 2020. Uběhl rok, a my jsme svědky pokračující těžby a kampaně, ve které se energetická skupina PGE dovolává „solidarity“ a varuje před „predátorskou tranzicí“, píše europoslanec Mikuláš Peksa.
V ČR se investují nemalé prostředky do výzkumných, vzdělávacích a inovačních projektů. O postavení českého vzdělávání a výzkumu v EU i o činnosti kanceláře CZELO redakce mluvila s její vedoucí Lenkou Procházkovou.
EU letos oprášila pilíř sociálních práv z roku 2017 a přišla s ambiciózním plánem, jak jej převést do praxe. Česká vláda mezitím oproti minulým letům „seškrtala“ Evropský sociální fond, který má nové priority pomoci zafinancovat. Zdrojů je však v současném období vícero.
Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.
