Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.
Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Jihočeskému a Plzeňskému kraji fondy využívat například v oblasti přeshraniční spolupráce a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.
Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Pokud se potvrdí systémový problém, země může přijít o všechny dotace, které na ní čekají v novém programovém období 2021-2027.
Česko nemusí na základě auditu firem okolo Agrofertu vracet Evropské unii žádné peníze. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise, podle něhož české úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu.
Evropská komise by měla vůči Česku v souvislosti s ukončeným auditem kolem Agrofertu vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací, navrhují europoslanci Evropské lidové strany.
Česko bude moct v následující dekádě čerpat z EU až bilion korun. Je to rekordní částka evropských dotací a má pomoci české ekonomice přiblížit se úrovni Německa a dalším západním ekonomikám. Zároveň má tuzemsku pomoci postavit se zpět na nohy.
Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.
Polsko se v následujících pěti letech dostane do velmi náročné situace, nebude totiž schopné pokrýt energetickou poptávku. Velmi pravděpodobně budeme nuceni dovážet energii do Polska, říká Marcin Korolec v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek tak velký.
Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?
