Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.
Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Do Česka přišlo prvních 23 miliard korun ze speciálního nového fondu České firmy díky němu mohou rychleji a snadněji inovovat a posilovat svou konkurenceschopnost. Prostředků na transformaci by měly využít, je totiž nereálné, že by EU své ambiciózní klimatické plány ještě „odpískala“.
Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.
Evropský parlament dnes podal u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Podle nových pravidel může Komise státům, které vládu práva nerespektují, pozastavit čerpání peněz z unijních fondů.
Nejinovativnější forma investování z evropských fondů. Zásadní investiční nástroj Evropské komise. Finanční nástroj druhé generace. To jsou jen některé ze superlativ, které ve spojitosti s InvestEU zaznívají. V čem má být tak skvělý a na jakém principu funguje?
Polsku kvůli nezaplacené pokutě uložené Soudním dvorem EU ve sporu o hnědouhelný důl Turów u hranic s Českem hrozí krácení plateb z unijního rozpočtu.
Národní plán obnovy má pomoci vyvést českou ekonomiku z post-covidové krize. Součástí plánu jsou i reformy v oblasti boje proti korupci a justice. Kromě často zmiňované problematiky střetu zájmů obsahuje několik dalších opatření, která bude muset ČR přijmout. Jaká to jsou?
V polovině října se napůl v belgickém Bruselu a napůl online konal 19. ročník Evropského týdne regionů a měst, akce, kde si zástupci místních a regionálních samospráv z celé EU předávají zkušenosti a vize. Jaká důležitá témata se řešila tentokrát?
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice.
V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize. Proč na některé regiony dopady dolehly tvrději?
Kulturně-kreativní sektor je co do dopadů pandemie a restriktivních opatření jedním z nejvíce postižených. I proto do něj poputují finance z pokrizového fondu EU, tzv. fondu obnovy. Oproti původním plánům jich však bude méně. Jak chce Česko „oživit“ kulturu?
První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním…
Doba je digitální, jak ale ukázala pandemie koronaviru a rychlý přesun výuky do on-linového prostředí, digitální kompetence žáků a učitelů i vybavení škol mají své nedostatky. To by měly změnit nové osnovy a vybavení, které zafinancuje i pokrizový fond obnovy.
Národní plány obnovy téměř všech členských států EU se už dočkaly schválení, zapojení regionů při jejich implementaci ale nadále pokulhává. To může vést k neefektivnímu nebo neúplnému využití fondu obnovy. Problémem je také nedostatek času.
Evropská unie dělí regionální části NUTS 2 (jeden a více krajů) do třech ekonomických kategorií, podle kterých určuje míru spolufinancování projektů podpořených z unijních dotací. Jak si stojí české regiony?
Pomoc českým firmám „digitálně dohnat“ západní konkurenci můžou peníze, které s sebou přináší post-pandemický fond obnovy. Finance samotné však nemusí být pro Česko všespásné, chybí zde totiž i digitální dovednosti zaměstnanců a zkušení odborníci.
