Jak se daří Ústeckému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Saskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti zelené transformace?
Česko s německým Saskem spojuje minulost založená na uhelném průmyslu. Nyní regiony hledají nová odvětví, která by v nich mohla zakořenit místo dlouhé těžařské tradice. Vyvarovat se přitom chtějí přechodu z jednoho průmyslového odvětví do dalšího. Pomoci by jim mohly hotspoty pro vědu a výzkum.
Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek. Mokrouše v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy.
S koncem letošního roku končí lhůta pro vyčerpání dotací na roky 2014-2020. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
Přeshraniční programy Interreg pomáhají nastartovat spolupráci mezi Čechy a jejich sousedy ze Slovenska, Polska, Rakouska i Německa. Financují se z nich důležité společné projekty, na které jinde nezbydou peníze.
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poslalo Evropské komisi revidovaný Národní plán obnovy. Česku může ve formě půjčky od Evropské komise a grantů přinést až 169 miliard korun navíc k původním 179 miliardám korun.
Stará slévárenské hala v Kopřivnici dostala nové využití. Své prostory nyní poskytuje Muzeu nákladních automobilů Tatra. Na projekt přispěly fondy EU. Více v reportáži.
Dolní oblast Vítkovice se od počátku plánovala tak, aby se sem lidé vraceli opakovaně, i díky tomu je to nejnavštěvovanější místo v kraji, říká jednatel společnosti Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela. Počáteční „punk“ areálu musely postupně doplnit další služby.
Moravskoslezský kraj sousedí s polským Opolským a Slezským vojvodstvím. Hranice, která je dělí, ale díky schengeskému prostoru jako by vůbec neexistovala.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Jak se daří Moravskoslezskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Polskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu?
Jedno Slezsko – dvě země. Právě tak se profiluje Euroregion Silesia, který se rozkládá na severu Moravskoslezského kraje. V regionu v rámci přeshraniční spolupráce s polskými partnery vzniká řada projektů, z kdysi „černého regionu“ se tak stává turisticky vyhledávaná oblast.
Polsko využije půjčku ze svého Národního plánu obnovy na výstavbu polovodičové továrny společnosti Intel za šest miliard eur. Česko tak ambiciózní není, a to i kvůli obavám o veřejné finance. Takový přístup ale může být krátkozraký.
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství. Týká se to…
Redakce EURACTIV.cz oslovila městské dopravní podniky v Česku, aby zjistila, jak přistupují k dekarbonizaci autobusové dopravy a jaké alternativní pohony mají v plánu zavádět.
Evropská unie posílá státům peníze na podporu přeshraniční spolupráce. Zatímco dříve se žádosti o dotace vyřizovaly na papíře, nově už bude možné je zpracovávat elektronicky, konstatuje Jana Smutná.
Zrekonstruované vinné sklepy, nové stezky pro pěší a opravený vinohradnický dům. To všechno bude patřit mezi nová turistická lákadla česko-slovenského příhraničí.
