Jihomoravský kraj je v Česku je jedním z nejzasaženějších regionů klimatickou změnou. Na začátku roku představil vlastní plán, jak se se změnou klimatu vypořádat. Ani ostatní kraje v boji nezůstávají pozadu.
Poté, co do místních německých supermarketů začali dodávat lahvové piva, komunitní pivovar v bavorském městečku Schönsee začal chátrat. Nové využití našel až po pádu komunismu, a to jako společné bavorsko-české kulturní centrum. Podívejte se na reportáž.
6,8 miliard korun. Tolik má ČR v národním plánu obnovy na výstavbu 5G sítí a připojení téměř každé domácnosti k nejrychlejšímu internetu. Při „pohledu z helikoptéry“ se může zdát, že Češi směřují k naplnění těchto cílů, realita je ale komplikovanější.
Firmy v Plzeňském kraji se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Naději dává projekt, který propojuje firmy a školy a pomáhá jim zjistit, jaké vzdělání dává smysl a o jaké absolventy budou mít firmy v budoucnu zájem, říká Petr Papež.
Jak se daří Plzeňskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Bavorskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Němci navzájem inspirovat konkrétně v oblasti zaměstnanosti?
V sedmiletých cyklech plynou do Česka miliardy eur z evropských strukturálních fondů. Úřady teď mají v rukou obsáhlou analýzu o tom, jak se jim dařilo evropské peníze doposud využít a mohou se poučit, aby jejich přínosu využily na maximum. V budoucnu už jich totiž nebude tolik.
Pohraniční oblasti Česka i Německa čelí řadě výzev na pracovním trhu. Patří mezi ně odliv lidí, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i rostoucí náklady na provoz. Řešením by podle zástupců z regionu mohlo být jednak efektivnější zaměření vzdělávání, jednak spolehlivější sociální politika.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Zhruba 20 miliard korun z evropských dotací chce trojice českých uhelných krajů využít na velké projekty. Část z nich zůstává zejména ze strany neziskových organizací kritizovaná. Podle ministerstva ale projdou přísným hodnocením, a pokud neobstojí, na veřejné peníze si nesáhnou.
Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které…
Češi mají jedno z nejvyšších povědomí o unijních dotacích v EU a taky je většina z nich vnímá pozitivně. Využívá je ale Česko hospodárně a efektivně? V podcastu Evropa zblízka odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Program Horizont Evropa podporující vědce a inovátory pomáhá evropským zemím obstát ve světové konkurenci, která se kvůli globálnímu napětí přiostřuje. Vidět jsou i Češi, kteří se čím dál častěji stávají koordinátory projektů.
Stejný cíl a podobné překážky. Na prvním místě v plánech Prahy, Brna i Ostravy stojí budování bezemisní veřejné dopravy. Obyvatelům měst by vypouštěla do oken menší množství škodlivin a zároveň by nabídla obstojnou a pohodlnou alternativu k cestování po vlastní ose osobními auty.
Ve městech západní Evropy horko těžko staví nové tramvajové systémy a to je velice komplikované i extrémně nákladné. My můžeme navazovat na to, co už máme, říká Vojtěch Benedikt z Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.
Celkem 702 milionů eur (17,9 miliardy korun) z Národního plánu obnovy (NPO), o jejichž uvolnění Česku v pondělí rozhodla Evropská komise, půjde především na projekty spojené s ochranou životního prostředí, modernizaci železnice nebo na digitalizaci veřejné správy.
Summit lídrů zemí Evropské unie se dohodl na revizi víceletého unijního rozpočtu, jehož součástí je také finanční balíček pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Diskuse se vedla také o vojenských dodávkách Ukrajině, bezpečnosti, Blízkém východě i protestech zemědělců.
Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli na aktualizaci víceletého unijního rozpočtu a spolu s ní i na další pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.
Země západního Balkánu ekonomicky nerostou a nereformují se tak rychle, jak by si EU představovala. Připravuje tak pro ně nový „plán růstu“, kterým chce regionu dokázat, že patří mezi její priority. Peníze ale tentokrát přijdou s daleko přísnějšími podmínkami.
