Evropské fondy pomáhají řešit problémy na irských hranicích, brexitu navzdory
Budou tomu tři roky, co Spojené království a s ním i Severní Irsko vystoupily z Evropské unie. I přesto tam ale dnes putují peníze z evropských kohezních fondů.
Budou tomu tři roky, co Spojené království a s ním i Severní Irsko vystoupily z Evropské unie. I přesto tam ale dnes putují peníze z evropských kohezních fondů.
Desítky miliard eur. Tolik je Česko zvyklé čerpat v sedmiletých obdobích z evropské kasy. Za unijní dotace vznikají tisíce projektů. Tato čísla by se ale mohla v budoucnu zmenšit. Česko totiž prosperuje, a tak si pravděpodobně přijde na méně peněz.
Průmyslová země dostala jedno z nejhorších ekologických vysvědčení v rámci Evropské unie kvůli znečišťování ovzduší. Zachránit to mohou rekordní finance z různých fondů.
Významná kulturní památka – pevnost Terezín – byla dlouhou dobu opomíjena. Rozsáhlá rekonstrukce, na které se podílely i evropské fondy, jí ale znovu vdechla život.
Ústecký kraj vyhlíží konec uhlí, podobně jako jeho soused – Sasko. V jakých oblastech se může region u „zkušenějšího“ německého partnera inspirovat? Podle Ivy Dvořákové (ODS), radní kraje, například v komunitní energetice.
Od letoška má Ústecký kraj k dispozici další finanční prostředky z programu evropské regionální spolupráce Interreg. Čerpat je může ve spolupráci s přeshraničními partnery.
Mohou euroregiony a přeshraniční spolupráce vedle tradiční podpory turismu či kultury pomoci i s výzvami dneška, jako je ozelenění ekonomiky? V rozhovoru pro EURACTIV.cz odpovídá Rüdiger Kubsch, jednatel Euroregionu Labe na saské straně.
Jak se daří Ústeckému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Saskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti zelené transformace?
Česko s německým Saskem spojuje minulost založená na uhelném průmyslu. Nyní regiony hledají nová odvětví, která by v nich mohla zakořenit místo dlouhé těžařské tradice. Vyvarovat se přitom chtějí přechodu z jednoho průmyslového odvětví do dalšího. Pomoci by jim mohly hotspoty pro vědu a výzkum.
Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek. Mokrouše v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy.
S koncem letošního roku končí lhůta pro vyčerpání dotací na roky 2014-2020. Pokud tedy Česko o zbývající peníze nechce přijít, musí je utratit. Čísla naznačují, že se mu to podaří.
Přeshraniční programy Interreg pomáhají nastartovat spolupráci mezi Čechy a jejich sousedy ze Slovenska, Polska, Rakouska i Německa. Financují se z nich důležité společné projekty, na které jinde nezbydou peníze.
Uhelné regiony chtějí z EU peníze na svou proměnu i v dalším dotačním období. Zároveň je v tom současném tlačí čas, aby dostupné prostředky stihly vyčerpat. Kromě pokračování podpory tak usilují i o prodloužení termínů. Ministerstvo je ale ve výhledu čerpání optimistické.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poslalo Evropské komisi revidovaný Národní plán obnovy. Česku může ve formě půjčky od Evropské komise a grantů přinést až 169 miliard korun navíc k původním 179 miliardám korun.
Stará slévárenské hala v Kopřivnici dostala nové využití. Své prostory nyní poskytuje Muzeu nákladních automobilů Tatra. Na projekt přispěly fondy EU. Více v reportáži.
Dolní oblast Vítkovice se od počátku plánovala tak, aby se sem lidé vraceli opakovaně, i díky tomu je to nejnavštěvovanější místo v kraji, říká jednatel společnosti Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela. Počáteční „punk“ areálu musely postupně doplnit další služby.
Moravskoslezský kraj sousedí s polským Opolským a Slezským vojvodstvím. Hranice, která je dělí, ale díky schengeskému prostoru jako by vůbec neexistovala.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
