Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Vláda bude schvalovat akční plán pro proměnu znevýhodněných regionů, mezi které patří i Ústecký kraj. Ten mimo jiné chystá novou energetickou koncepci. Proměnit ale bude potřeba i myšlení lidí. Hovořilo se o tom během debaty, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.
Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. EU chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily.
V oblasti výzkumu a inovací na tom Česká republika není vůbec špatně. V některých případech disponujeme dokonce lepším vybavením než v Německu či v USA. Přesto je stále co zlepšovat. Inspirovat bychom se mohli mimo jiné švédským „ministerstvem budoucnosti“. Jednou z cest je i podpora malých a středních podniků. V Česku je však nezvykle velká koncentrace nadnárodních firem, uvádí v rozhovoru pro EurActiv místopředseda Technologické agentury ČR Martin Bunček.
Evropa získá novou zbraň proti korupci a podvodům. Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se dnes dohodlo dvacet členských států včetně České republiky. Fungovat začne za dva až tři roky.
Kvalitní výzkum a vývoj bude pro budoucí konkurenceschopnost a ekonomický rozvoj ČR klíčový. I přes jistý posun v této oblasti však máme pořád co zlepšovat. Všímá si z toho i Evropská komise, která kritizuje zejména nekvalitní výsledky a nedostatečnou aplikaci nových technologií do praxe.
V Praze se uskutečnilo jednání odborné poroty národní soutěže CHYTRÁ MĚSTA PRO BUDOUCNOST. Organizátoři soutěže představili porotě obsah přihlášených projektů a plán koordinace soutěže z MMR jako jeden z nástrojů standardizace SMART CITY řešení v České republice. Setkání členů poroty se zúčastnili zástupci MMR, MPO, Svazu měst a obcí, Hospodářské komory a dalších expertů. Výstupem jednání je rovněž potvrzení šestnácti nominovaných osobností pro prestižní Cenu ministryně pro místní rozvoj v kategorii Osobnost SMART CITY v České republice.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Evropský trend směřuje k využívání finančních nástrojů, pro které jsou projekty v oblasti energetické účinnosti vhodné díky návratnosti peněz. Ne všechny investice se pro financování prostřednictvím těchto nástrojů hodí, i v Česku se ale mají v budoucnu využívat víc.
V médiích často slýcháme, že evropské dotace jsou často pošpiněny korupcí a jejich pozitivní dopad na českou ekonomiku je malý. Existuje však mnoho důkazů, že tomu tak není. Díky unijním fondům české společnosti například vyrábějí součásti satelitů a vesmírných lodí nebo pomáhají osobám s omezenou pohyblivostí vést normální život.
V posledních měsících se poměrně často hovoří o tzv. Průmyslu 4.0. Abychom k němu mohli dospět, je třeba výrazná modernizace výrobních i nevýrobních procesů, digitalizace a robotizace. To však pro firmy často znamená velmi vysoké náklady, které však může z velké části pokrýt program evropských dotací zvaný jednoduše „Inovace“.
Jedním z plánů Evropské komise je umožnit všem domácnostem v EU přístup k vysokorychlostnímu internetu. Z toho důvodu bude v České republice od příštího týdne možné podávat žádosti o dotace. Zatím se ale zdá, že díky nim budou mít k rychlému internetu přístup jen někteří, říká v rozhovoru Ondřej Beránek ze společnosti eNovation.
Vývoj a inovace jsou oblastí, na kterou Evropská unie vynakládá značné finanční prostředky. Bez nových technologií a výzkumu se totiž výroba jen těžko rozšíří a zefektivní. Pokud se však firma chce touto cestou vydat, je třeba někde začít.
Evropská unie klade čím dál větší důraz na výzkum a vývoj. Pomáhat chce především soukromým firmám, kterým nabízí možnost čerpat nemalé peníze na inovace a technologický vývoj prostřednictvím několika operačních programů.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
