Nevadí, že Česko už v budoucnu nebude mít k dispozici tolik prostředků z evropských fondů. Důležité bude připravit infrastrukturu pro využívání finančních nástrojů, říká v rozhovoru generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Jiří Jirásek.
Na vládu míří kritický dokument ministerstva průmyslu. Ukazuje, že energetické úspory jsou v Česku vítané téma k debatám, ale státní správa se o ně v reálu nestará.
Finance z EU míří do českých kravínů, ovocných sadů i ekologických farem. Vyřizování žádosti o dotace může být pro farmáře složité, jejich zájem to ale neodrazuje.
Martina Kadlecová opustila svou práci speciální pedagožky ve věznici, aby mohla zaměstnat lidi propuštěné z výkonu trestu. Dnes vede úspěšný sociální podnik, který se stal příkladem dobré praxe.
Dohoda mezi Evropským investičním fondem a Komerční bankou umožní malým a středním podnikům čerpat z výhodných úvěrů. Během dvou let jim bude k dispozici až 200 milionů eur.
Sociální podniky znamenají šanci pro dlouhodobě nezaměstnané, postižené či jinak znevýhodněné osoby. Dotace z EU jejich aktivity podporují, a z evropských peněz tak může vzniknout i zlatavý mok.
Cestovatelé se zdravotním hendikepem mohou díky projektu Disway snadněji objevovat svět. Díky moderní aplikaci mají přehled o bezbariérových lokalitách včetně rad a komentářů od jiných uživatelů.
V načaté debatě o energetické účinnosti v EU bude pro Česko důležité soustředit se na odvětví, kde se úspory energie nejvíc vyplatí. Celková výše cíle tak důležitá není.
U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
Firmy v regionech s vysokou nezaměstnaností mají příležitost modernizovat své vybavení s podporou evropských dotací. Šanci tentokrát dostaly malé podniky s hrstkou zaměstnanců.
Za minimálního zájmu médií i europoslanců byla minulý týden v Evropském parlamentu projednávána zpráva Evropského účetního dvora ohledně…
Komise zahájila činnost evropského dobrovolnického sboru. Bude určen mladým lidem, kteří jsou aktuálně bez práce a rádi by se zapojili do projektů na pomoc místním komunitám. V Evropském parlamentu ale nový projekt vzbuzuje rozpaky.
Pokud se na události minulého týdne v EU díváme ekonomickýma očima, nemohly sledovat prioritnější událost, než byl výkop dalšího kola Evropského semestru, tentokrát pro rok 2017.
Evropská komise nedávno rozhodla o rozšíření Junckerova balíčku. Místo plánovaných 315 miliard eur má vygenerovat investice ve výši půl bilionu. K rozhodnutí pomohla nezávislá studie, která se na dosavadní fungování Evropského fondu pro strategické investice zaměřila. Nicméně v posledních měsících na adresu investičního balíčku zaznívá i silná kritika.
V Maroku se jednalo o ochraně klimatu a naplňování Pařížské dohody. Evropská unie zapracovala na ochraně svých hranic a boji s terorismem. Co dalšího se dělo minulý týden?
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza zastupoval Českou republiku na zasedání Rady Evropské unie pro obecné záležitosti (GAC), která se konala 15. listopadu 2016 v Bruselu. Hlavním tématem Rady GAC byla revize víceletého finančního rámce EU a příprava prosincové Evropské rady.
Čeští podnikatelé chtějí rekonstruovat opuštěné objekty. Potvrzuje to jejich zájem o fondy zaměřené právě na zvelebování starých průmyslových budov či zemědělských areálů, tzv. brownfieldů.
Využívání peněz z evropských fondů je oblastí, v níž by Česká republika, diplomaticky řečeno, mohla být efektivnější a úspěšnější. S nástupem současné vlády se sice situace zlepšila, a podařilo se tak vyčerpat velký objem finančních prostředků alokovaných pro Českou republiku v období 2007-2013, přesto však stále máme na čem pracovat.
Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.
