Slovensko a Polsko finalizují své přípravy na obnovu po koronaviru a čerpání prostředků z krizového unijního fondu
Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.
Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.
Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Pokud se potvrdí systémový problém, země může přijít o všechny dotace, které na ní čekají v novém programovém období 2021-2027.
Česko bude moct v následující dekádě čerpat z EU až bilion korun. Je to rekordní částka evropských dotací a má pomoci české ekonomice přiblížit se úrovni Německa a dalším západním ekonomikám. Zároveň má tuzemsku pomoci postavit se zpět na nohy.
Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.
Polsko se v následujících pěti letech dostane do velmi náročné situace, nebude totiž schopné pokrýt energetickou poptávku. Velmi pravděpodobně budeme nuceni dovážet energii do Polska, říká Marcin Korolec v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek tak velký.
Next Generation EU, pokrizový fond, fond na oživení ekonomik, fond obnovy. To vše jsou označení finančního balíčku, se kterým EU přišla v reakci na koronavirovou krizi. Z čeho se skládá?
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
Česko získá v následujících sedmi až deseti letech jeden bilion korun. Rekordní suma z rozpočtu Evropské unie by měla české ekonomice pomoci zvládnout následky pandemie, postavit ji zpátky na nohy a vyslat ji na cestu hospodářského růstu.
Mrzí mě, že se často setkávám s názorem, že my jako malá země v EU nic nedokážeme. Myslím si ale, že bychom měli úplně změnit mentalitu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicehejtman Jihočeského kraje František Talíř.
Vzájemná závislost mezi regiony různých států je silnější a významnější, než se zdá. Potvrdila to pandemie koronaviru.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Spoluúčast při financování projektů z fondů EU by měla v novém programovém období 2021 až 2027 zůstat v případě škol, výzkumných organizací a veřejně prospěšných společností stejná jako v programovém období 2014 až 2020.
Už asi víte, že se chystá nové sedmileté dotační období s podporou pro české podniky ve výši 960 miliard Kč. Pravděpodobně ale nevíte, že se chystá konference Eurofondy 21+, na které vám podrobnosti všech chystaných programů představí sami jejich tvůrci.
Před rokem se začala Evropa potýkat s koronavirovou krizí. Již tehdy bylo jasné, že pandemie bude mít obrovský dopad na ekonomiku. EU se přitom jen pár týdnů před tím dohodla na plánu ochrany klimatu. Jaký bude mít dopad na ČR?
Liberecký kraj trápí stará ekologická zátěž, kterou zde zanechal zejména minulý politický režim. Kontaminace nyní ohrožuje vodní zdroje, kraj se ji proto snaží postupně likvidovat. Jak se mu to daří? Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz.
